Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3861/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Ing. Z. K., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) M. R. n. L., zastoupeného advokátkou, 2) S. K., s.r.o., zastoupeného advokátem, o 1.632.770,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 4. 2007, č. j. -156, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Litoměřicích rozsudkem ze dne 8. 4. 2005, č.j. -112, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení částky 1.632.770,- Kč společně a nerozdílně, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Nárok žalobce na náhradu škody způsobené mu koncem r. 2002 a v r. 2003 znehodnocením zeminy a substrátu na pronajatém pozemku na skládce H. neshledal důvodným, když po provedeném řízení dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno o vzniku majetkové újmy a jejího rozsahu.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 18. 4. 2007, č.j. -156, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními, jež na základě provedeného dokazování učinil soud prvního stupně, i s jeho závěrem, že žalobce neprokázal svá tvrzení o tom, jaké množství upravené zeminy a vyrobeného substrátu se nacházelo na pronajatém pozemku v době rekultivace, kterou prováděl druhý žalovaný a jejímž investorem byl první žalovaný, jaké množství zeminy bylo v jeho vlastnictví, popř. jaké byla kvality, jak ji pořídil a jaké množství bylo spotřebováno bez jeho souhlasu.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust.  a podává je z důvodů podle , b) Dovolatel rekapituluje svá skutková tvrzení, uvádí, jak dospěl k vyčíslení způsobené škody, a namítá, že soudu doložil, jaké množství materiálu k výrobě substrátu a zeminy nakoupil. Znalecký posudek by pak mohl prokázat kvalitu zeminy a substrátu a přispěl by i k upřesnění množství materiálu nacházejícího se na předmětném pozemku, avšak tento navržený důkaz nebyl proveden, a v tom dovolatel spatřuje vadu řízení. Nesouhlasí se závěrem, že neprokázal vznik škody, a soudům obou stupňů vytýká, že účelově vyložily jeho výpověď i výpovědi jím navržených svědků a že za prokázané vzaly tvrzení žalovaných. Je přesvědčen, že otázka, zda unesl důkazní břemeno a předložením nákupních dokladů a inventurním soupisem prokázal, jaké množství materiálu v jeho vlastnictví se na jím užívaném pozemku na skládce H. nenacházelo, má po právní stránce zásadní význam.

Ve vyjádření k dovolání první žalovaný uvádí, že provedené důkazy nepotvrzují skutečnosti uváděné žalobcem, a poukazuje na to, že v dovolání žalobce opakuje skutečnosti, uváděné již v předchozím řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 18. 4. 2007, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ).

Podle ustanovení , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část za středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které není dovolání přípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

I když žalobce v dovolání uvedl, že uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení   , b) , z vylíčení důvodů dovolání vyplývá, že nesouhlasí zejména s tím, jak soudy obou stupňů na základě provedených důkazů zjistily skutkový stav věci, a namítá, že z provedených důkazů nebyl skutkový stav zjištěn správně; ve skutečnosti tedy napadá rozsudek odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění, a nikoliv právních závěrů. Dovolatel tak rozhodnutí odvolacího soudu napadá nikoliv z hlediska aplikace práva, nýbrž z hlediska zjištěného skutkového stavu. Nesouhlas dovolatele se skutkovými závěry soudu prvního stupně, které převzal odvolací soud, a jeho výtky proti hodnocení důkazů, na nichž zjištěný skutkový stav věci spočívá, není dovolacím důvodem podle Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění zakládá totiž dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v  podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. např. R 8/1994).

Ani otázka důkazního břemene, předložená k posouzení dovolacímu soudu, není v dané věci otázkou zásadního právního významu ve smyslu , odst. 3 Odvolací soud při rozhodování o uplatněném nároku správně vycházel z právního názoru, že bylo povinností žalobce prokázat předpoklady odpovědnosti žalovaných za škodu, a nelze mu proto vytýkat nesprávný právní názor při posouzení věci z hlediska důkazní povinnosti účastníků.

Otázkou zásadního právního významu není ani námitka, že v řízení nebyl vyžádán navržený znalecký posudek. Námitka, že nebyl proveden některý z navržených důkazů, sama o sobě totiž žádný zásadní právní význam nemá, nehledě k tomu, že soudy obou stupňů ve svých rozhodnutích uvedly důvody, proč tomuto důkaznímu návrhu nevyhověly. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - , by pak mohlo být v dovolacím řízení přihlédnuto jen v případě přípustného dovolání, což není tento případ.

Z uvedeného vyplývá, že není podklad pro závěr o zásadním významu rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce.

Jelikož dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, Nejvyšší soud je proto odmítl podle ust. a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení, druhému žalovanému náklady v dovolacím řízení nevznikly a vzhledem k obsahu vyjádření podaného prvním žalovaným a k tomu, že dovolání v dané věci není pro skutkové námitky přípustné, nelze náklady za toto vyjádření považovat za účelně vynaložené.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. října 2009

JUDr. Marta  Škárová, v. r.

předsedkyně senátu