Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 722/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně O. K., zastoupené JUDr. P.T., advokátem, proti žalovanému JUDr. Ing. V. L., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce Z. d. H. B., o určení pořadí pohledávky ve výši 576.811,- Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2006, č.j. -46, takto:

I.          Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 13. dubna 2006, č.j. -29, určil Krajský soud v Plzni na základě žaloby O.K., směřující vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce  Z. d. H. B., že pohledávka žalobkyně ve výši 576.811,- Kč, z titulu vypořádání majetkového podílu z transformace úpadce podle , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, přihlášená v konkursním řízení vedeném u téhož soudu na majetek úpadce pod sp. zn. ,  je pohledávkou první třídy.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o požadované určení zamítl.

Odvolací soud při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel zejména z toho, že přihláškou ze dne 6. června 2005 přihlásila žalobkyně do konkursu vedeného na majetek úpadce pohledávku ve výši 576.811,- Kč (z čehož  204.576,- Kč činí úroky z prodlení ke dni prohlášení konkursu) s právem na uspokojení v první třídě, s odůvodněním, že je osobou oprávněnou k vypořádání majetkových nároků z transformace úpadce dle ustanovení a

Nároky, jež představují pohledávky první třídy ve smyslu , o konkursu  a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), tedy nepřihlásila, uzavřel odvolací soud.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu se opírá o existenci dovolacího důvodu uvedeného v   , (dále též jen „ “) a polemizuje v rovině právní s výše uvedeným závěrem odvolacího soudu.

Toto dovolání, jež je přípustné podle , Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že ve skutkové rovině (prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v ) rozsudek odvolacího soudu nebyl zpochybněn.

Jestliže dovolatelka podle zjištění odvolacího soudu zkoumanou přihláškou do konkursu přihlásila nárok vzešlý z jejího postavení oprávněné osoby dle ustanovení a , pak tím vymezila i právní důvod, kterého se pro účely sporu o pořadí přihlášené pohledávky v konkursu mohla ve smyslu ZKV dovolávat v tomto incidenčním sporu.

Přitom Nejvyšší soud již v rozsudku uveřejněném pod číslem 22/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že nároky „oprávněných“ osob uvedených v a b/ (v rozhodném znění) nemají povahu restitučních nároků ve smyslu ustanovení ZKV.

Vzhledem k tomu, že dovolatelka podle zjištění odvolacího soudu přihlásila svůj nárok jako nárok osoby ve smyslu (v rozhodném znění), je odtud nasnadě i závěr, že takto přihlášená pohledávka není pohledávkou první třídy ve smyslu ZKV.

Zabývat se za těchto okolností dovoláním meritorně, pokládá Nejvyšší soud za zbytečné.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a , tedy tím, že dovolání bylo odmítnuto a tím, že u žalovaného žádné prokazatelné náklady tohoto řízení nebyly zjištěny.

Rozhodné znění a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. října 2009

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu