Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 190/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení 16 226,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 226,95 Kč spolu s úrokem ve výši 14,3 % ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 055,20 Kč k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 226,95 Kč spolu s úrokem ve výši 14,3 % ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 055,20 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím spočívajícím v úroku z úvěru a úroku z prodlení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 2.2.2017 smlouvu o poskytnutí úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které se žalovanému zavázala ne jeho běžný účet č. bankovní účet poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpal a žalobkyně ke dni 31.7.2020 evidovala za žalovaným dluh ve výši 20 340,82 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Banka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 12.6.2017, na základě které byla ke dni 12.8.2017 smlouva ukončena a od 13.8.2017 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Žalobkyně podáním ze dne 18.11.2021 vzala žalobu částečně zpět a to co do částky ve výši 4113 spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 340,82 Kč za období od 1.8.2020 do 16.11.2021 a s úrokem z prodlení ve výši 14,3 % ročně z částky 20 340,82 za období od 1.8.2020 do 16.11.2021, s tím, že žalovaný po podání žaloby uhradil na předmětnou pohledávku 10 000 Kč. Celková pohledávka je tvořena jistinou ve výši 16 226,95 Kč a příslušenstvím v podobě úroku ve výši 14,3 % Kč ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení.
Žalovaný ve svém podání ze dne 22.2.2021 k věci uvedl, že svůj dluh ve výši 10 000 Kč nikdy nezpochybňoval a navrhl uzavření mimosoudní dohody s tím, že mu nebudou účtovány úroky z prodlení, sankce, náklady na zastoupení advokátem a soudní poplatky a ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že ho žalobkyně obesílala na nesprávnou adresu přesto, že novou adresu měla od 29.8.2016. Žalovaný soudu navrhl, že v případě, že žalobkyně nebude souhlasit s jeho návrhem na mimosoudní vyřešení věci, aby žalobu zamítl.
Žalovaný ani zástupce žalobkyně se k jednání soudu dne 27.7.2022 nedostavili, jejich neúčast omluvili.
Žalobkyně na jednání soudu dne 27.7.2022 uvedla, že žádá aby soud vyhověl žalobě v plném rozsahu v rámci částečného zpětvzetí žaloby, tak jak je uvedeno v podání žalobce ze dne 18. 11. 2021, když pouze konstatuje, že došlo k písařské chybě a požaduje úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně nikoli z částky 109 586,17 Kč, ale z částky 16 226,95 Kč. Zároveň žádá, aby soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení včetně dnešního jednání.
Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Účastníci na základě žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru uzavřeli smlouvu o běžném účtu dne 26.6.2013 a dne 2.2.2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, jejíž součástí jsou obchodní podmínky a ceník finančních operací a služeb a na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do sjednaného limitu ve výši 10 000 Kč (kontokorent). Dne 1.2.2017 byla smlouva o běžném účtu nahrazena rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb. Žalovaný se zavázal splatit úvěr a poplatky nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu zaslala žalobkyně dne 12.6.2017. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 19. 12. 2017. Žalovaný po podání žaloby uhradil na předmětnou pohledávku 10 000 Kč. Celková pohledávka je tvořena jistinou ve výši 16 226,95 Kč a příslušenstvím v podobě úroku ve výši 14,3 % Kč ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 226,95 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení. Dne 26.6.2013 byla uzavřena smlouva o elektronické správě účtu, na základě které žalovaný mohl elektronicky spravovat účty vedené u banky. Na základě protokolu o nastavení autorizace elektronických pokynů si žalobkyně a žalovaný upravili podmínky pro elektronickou správu účtu a to prostřednictvím autorizace jednorázového sms kódu. Úroky byly stanoveny dle sazebníku pro kontokorentní úvěry. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost prostřednictvím databáze BRKI provedené dne 1.2.2017, ze které zjistila, že v době podání žádosti žalovaný žádný úvěr neměl. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance soud zjistil, že žalovaný byl v roce 2016 zaměstnán v název Česká republika s příjmem 21 000 Kč. Z přehledu úroků z úvěru, přehledu úroků z prodlení, přehledu poplatků, přehledu transakcí a přehledu splácení soud zjistil veškeré pohyby učiněné na účtu žalovaného. Z přehledu pohybu na účtu za období 3. 2. 2017 až 31. 7. 2020 a z přehledu pohybu na účtu za období 26. 6. 2013 až 1. 2. 2017 soud zjistil pohyby učiněné na účtu žalovaného.
Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř. ). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník . Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný čerpal. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal úvěr zaplatit. Smlouva však nebyla ze strany žalovaného dodržena, neboť úvěr řádně nesplácel. V důsledku tohoto jednání žalovaného došlo k jeho prodlení a žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ničeho nezaplatil. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak jak je uvedeno ve výroku I.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 055,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 018 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 226,95 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Dále za 3 úkony právní služby (vyjádření žalobkyně na výzvu soudu ze dne 17. 3. 2021 a 19. 7. 2021, částečné zpětvzetí ze dne 18. 11. 2021) částku ve výši 5 820 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 a.t., včetně paušální náhrady výdajů za 3 úkony ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 5 , písm. b a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 663,20 Kč. Za jeden úkon /účast na jednání soudu dne 27. 7. 2022 paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 13 odst. 4 a.t. a náhrada nákladů za cestovné ve výši 154 Kč za cestu vlakem z obec do obec a zpět dne 27. 7. 2022.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).