Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4422/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň-jih rozsudkem ze dne 16. ledna 2007, č. j. -71, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci K. B. do tří dnů od právní moci rozsudku 109.742,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1,75% jdoucím z této částky za dobu od 10. 5. 2005 do zaplacení (výrok I.), žalobu žalobce R. B., o zaplacení 109.742,99 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.), žalobu o zaplacení 109.742,99 Kč s příslušenstvím vůči žalované L. Š. zamítl (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.). K odvolání žalobců Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 18. dubna 2007, č. j. -93, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výrocích II. a III. včetně souvisejícího výroku IV. o nákladech řízení, potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Žalobci v podaném dovolání zpochybnili pouze správnost závěru odvolacího soudu o nedostatku aktivní legitimace žalobce R. B., domáhat se po žalovaném odměny za poskytnuté právní služby; dovoláním tudíž (posuzováno podle jeho obsahu - ) napadli toliko výrok rozsudku odvolacího soudu v části, kterou byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II., pokud jím byla zamítnuta žaloba žalobce  R. B., ve vztahu k žalovanému.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází posouzení tzv. subjektivní přípustnosti dovolání (, a ). K podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 138/2000). Protože žalobci mají ve sporu postavení samostatných společníků ( ), je každý z nich oprávněn podat dovolání jen sám za sebe. Jestliže žalobce  K. B. napadl dovoláním výrok rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým byl zamítnut žalobní požadavek žalobce R. B., směřuje jeho dovolání proti rozhodnutí, kterým mu žádná újma nevznikla, a nemůže být subjektivně přípustné. Nejvyšší soud ČR je proto (v tomto rozsahu) odmítl ( věta první,  ).

Dovolání žalobce R. B., směřující proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu (sice subjektivně přípustné) není objektivně přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Otázkou zásadního právního významu není k dovolacímu přezkumu nastolená otázka, zda žalobce R. B., coby účastník smlouvy o společném výkonu advokacie ve sdružení uzavřené podle § 829 obč. zák., je aktivně věcně legitimován v řízení o zaplacení odměny za právní služby, jestliže smlouvu o poskytování právních služeb uzavřel další účastník sdružení svým jménem a pouze ten také podle smlouvy plnil.

Nejde totiž o otázku, kterou Nejvyšší soud dosud neřešil (srovnej odůvodnění rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2006, sp. zn. , a ze dne

30. 9. 2005, sp. zn. , uveřejněných v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, vydávaným nakladatelstvím C. H. Beck, pod označením C 4163 a C 3852), Nejvyšší soud nemá poznatky o nejednotnosti posuzování této otázky v rozhodovací praxi soudů a odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) nastolenou otázku vyřešil v souladu s hmotným právem.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce R. B., směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; proto je Nejvyšší soud odmítl ( věty první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalovaný, který by měl právo na jejich náhradu, žádné náklady - vzhledem k obsahu vyjádření k dovolání sepsaného jeho advokátem - účelně nevynaložil ( věta první, ,  a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 21. října 2009

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu