Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3203/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně JUDr. E. K., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně V. P. a. s., proti žalovanému J. G., zastoupenému JUDr. M. S., advokátkou, o zaplacení částky 3.327.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. února 2007, č. j. -455, takto:

I.        Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 20. března 2006, č. j. -405, zamítl Okresní soud v Chebu žalobu, kterou se žalobkyně (správkyně konkursní podstaty úpadkyně V.P. a. s.) domáhala vůči žalovanému J. G. zaplacení částky 3.327.600,- Kč s desetiprocentním úrokem z prodlení od 16. června 2000 do zaplacení (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně i žalovaného (jeho odvolání směřovalo jen proti výroku o nákladech řízení) Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé (první výrok), změnil jej ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu, opírající se o existenci dovolacích důvodů uvedených v , (dále též jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle a (ve znění účinném do 30. června 2009) jako nepřípustné.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje dovolatelka řešení těchto otázek:

1/ Zda rámcová smlouva ze dne 11. prosince 1997 je platnou smlouvou o prodeji části podniku?

2/ Zda její požadavek na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ?

Podstata dovolání v rovině dovolacího důvodu uvedeného v odst.. 2 písm. b/   pak tkví v polemice se závěrem soudů nižších stupňů, že rámcová smlouva je platnou smlouvou o prodeji části podniku a v polemice se závěrem odvolacího soudu,  podle kterého by v případě, že by rámcová smlouva platná nebyla, byl výkon práva žalobkyní v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku.

Naplnění dovolacího důvodu uvedeného v spatřuje dovolatelka v tom, že soudy nižších stupňů nerespektovaly závazný právní názor obsažený v rozsudku ze dne 30. června 2004, sp. zn. , jímž Nejvyšší soud zrušil jejich předchozí zamítavé rozsudky ve věci.

Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, maje napadené rozhodnutí za správné a dovolací výhrady za neopodstatněné.

V otázkách, jež jsou mu předkládány k zodpovězení, Nejvyšší soud napadenému rozhodnutí nepřisuzuje zásadní právní význam.

Řešení otázky, zda rámcová smlouva je podle svého obsahu smlouvou o prodeji části podniku, vychází v napadeném rozhodnutí z požadavků ustavených ve výše označeném zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu a neodporuje  hmotnému právu. Naopak nelze nevidět, že dovolání je v dotčeném směru především skutkovou polemikou se zjištěními a skutkovými závěry soudů nižších stupňů, jíž je - obecně řečeno - vyhrazen dovolací důvod uvedený v , který dovolatelka u dovolání, jež může být přípustné jen podle , nemá k dispozici.

Není-li důvod připustit dovolání pro přezkoumání závěru, že rámcová smlouva je platnou smlouvou o prodeji části podniku, pak nemá smysl zkoumat přípustnost dovolání u druhé (svou povahou závislé) otázky.

Pro úplnost lze dodat, že Nejvyšší soud nenalézá ve spisu oporu ani pro dovolatelčino tvrzení, že soudy nižších stupňů nerespektovaly závazný právní názor obsažený v jeho zrušujícím rozsudku.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a , tedy tím, že dovolání bylo odmítnuto a tím, že žalovanému vznikly náklady dovolacího řízení sestávající z odměny za zastupování advokátkou za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jež podle , ve spojení s , a ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) činí 20.000,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj, na částku 10.000,- Kč, jelikož advokátka žalovaného učinila v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300,- Kč, jde o částku 10.300,- Kč. S připočtením náhrady za devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty ve výši 1.957,- Kč tak Nejvyšší soud přiznal žalovanému k tíži dovolatelky částku 12.257,- Kč.

Rozhodné znění se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně 21. října 2009

JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

předseda senátu