Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4299/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud  České  republiky   rozhodl   v   senátě   složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse  a  soudců  JUDr.  Františka Faldyny, CSc.,  a  JUDr.  Hany Gajdziokové  v právní  věci  žalobkyně D. D. s. p. s.r.o., zastoupené JUDr. J. G., advokátem,  proti  žalovanému m. P., zastoupenému JUDr. J. B., advokátkou, o 714 961,82 Kč  s příslušenstvím,  vedené  u  Okresního soudu v Domažlicích pod   sp.  zn. , o dovolání  žalobkyně proti  rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. června 2008, č. j. -399, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek (v pořadí druhý ve věci) Okresního soudu v Domažlicích ze dne 2. října 2007, č. j. -349, v zamítavém výroku ve věci samé v rozsahu částky 453 979,96 Kč s 6,5% úrokem z prodlení p. a. od 14. března 2002 do zaplacení a zrušil ho ve zbytku zamítnutí žaloby na zaplacení částky 261 981,06 Kč s příslušenstvím a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu potvrzujícího výroku ve věci samé napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení (dále též jen „“). Uvedla, že ho podává z důvodu nesprávného právního posouzení věci podle s tím, že dovolání dodatečně odůvodní ve lhůtě 14 dní. To však již neučinila.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

Podle  ustanovení musí  být  v  dovolání vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle věty první může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedených v a 3 byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, t. j. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění.

Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel pouze obecně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, t. j. kdy neoznačí  právní  otázky  nebo jejich právní řešení, jejichž posouzení odvolacím soudem považuje  za  nesprávné. K uplatnění  dovolacího  důvodu   ve   smyslu ustanovení nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení    a 3 (například tím, že odkáže  na  ustanovení  zákona, nebo  že  odcituje  jeho  zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje  nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů  taxativně uvedených  v  ustanovení    a  3 Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání stiženo vadou,  pro kterou dovolací  soud nemůže  pokračovat  v dovolacím   řízení,  neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (srov. větu první ).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a  své  dovolání  doplnit  o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení věty první, - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v o. s .ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení doplněno, podle ustanovení a odmítnuto (srov. shodně též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném  případě se z obsahu spisu  podává, že žalobkyně v dovolání ze dne 15. září 2008 (na č. l. 409 spisu), které bylo téhož dne předáno k poštovní přepravě, v otázce jeho důvodnosti odkázala na ustanovení , jehož zákonnou skutkovou podstatu odcitovala. Vzhledem k tomu, že avizované doplnění dovolání soudu nepředložila, postrádá podané dovolání jakékoli vylíčení okolností, v nichž dovolatelka naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje.

Z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 401 spisu)  se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolatelce (jejímu zástupci) doručen  dne  15. července 2008. Ve smyslu věty první    tak   připadl  konec  dvouměsíční  lhůty  k  podání  dovolání,  jakož i k jeho případnému doplnění na pondělí 15. září 2008, kdy také bylo dovolání předáno k poštovní přepravě.

Za situace, kdy dovolatelce dnem 15. září 2008 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v k případnému doplnění dovolání, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalobkyně trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání  ( věta první ), dovolání žalobkyně proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle a pro vady podaného dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a , neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo pro  vady odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. října 2009

JUDr. Miroslav  G a l l u s

předseda senátu