Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5498/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud výrok usnesení Krajského soudu v Brně ze 20. března 2006, č. j. - 200, kterým tento soud určil, že usnesení mimořádné valné hromady společnosti G. S., a. s. (dále jen „společnost“) konané 2. března 1999  o schválení jednacího a hlasovacího řádu, usnesení o zvolení předsedy valné hromady, zapisovatelky, ověřovatelů zápisu a sčitatelů hlasů  a usnesení o schválení  změn stanov společnosti, včetně jejich nového úplného znění a změny sídla společnosti, jsou neplatná (výrok I.), dále změnil výrok týkající se nákladů řízení tak, že společnosti uložil zaplatit navrhovateli na nákladech řízení částku 8.954,75 Kč (výrok II.) a současně uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovateli částku 13.725,20 Kč (výrok III.).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost dovolání. Co do přípustnosti, odkázala na ustanovení (dále jen „“).

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, upravuje ustanovení a c) O případ uvedený v pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání  podle písmene c) Nejvyšší soud nemá, když mu dovolatelka nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení totiž je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem.

Z ustanovení se dále podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne      7. března 2006 sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Tvrzením, že navrhovatel sám před konáním valné hromady uvedl, že akcie společnosti nekupuje pro sebe, ale pro další osoby, když on sám nemá finanční prostředky, ze kterých by mohl akcie vykupovat, z čehož má dle dovolatelky vyplývat, že jednala ve shodě se členy orgánů F., a. s., dovolatelka napadá správnost skutkových zjištění odvolacího soudu, čímž uplatňuje dovolací důvod dle Tento dovolací důvod však u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko prostřednictvím ustanovení , nemá k dispozici a z něj závěr o přípustnosti dovolání dovodit nelze. Stejný závěr pak se uplatní i ohledně tvrzené vady řízení spočívající v tom, že soud neprovedl navržený důkaz výslechem svědků.

Dovolání tak podle ustanovení přípustné není. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání bylo odmítnuto a navrhovateli podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. října 2009

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu