Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3608/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací potvrdil v odvoláním dotčených výrocích II a IV rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 11.9.2006, č.j. 145/2005-185, jímž byla žalovanému uložena povinnost uzavřít s žalobcem kupní smlouvu o prodeji pozemků parc. č. 247 a 250/1 v katastrálním území Č. D., za kupní cenu 234.160,- Kč (výrok I); současně odvolací soud rozhodl i o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Vzal za prokázané, že předmětné zemědělské pozemky jsou vlastnictvím České republiky, ve správě žalovaného. Na pozemcích je vybudován lyžařský vlek, který je stavbou spojenou se zemí pevným základem, věcí nemovitou ( obč. zák.). Žalobce je oprávněným uživatelem obou pozemků, které má v dlouhodobém nájmu. I odvolací soud, shodně se soudem okresním, dospěl proto k závěru, že podmínky prodeje uvedené v , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků ve vlastnictví státu na jiné osoby a o změně jiných zákonů (dále jen „ “) byly splněny. Kupní cenu pozemků určil postupem podle , na pokladě ocenění provedeného ustanoveným znalcem.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které označil za přípustné podle (dále jen „ “). Otázku zásadního právního významu rozhodnutí v dovolání konkrétně neoznačil;  uvedl, že právní posouzení věci odvolacím soudem pokládá  za nesprávné.  Nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, že konstrukce lyžařského vleku je stavbou, věcí nemovitou. Popíral, že je zde funkční souvislost mezi konstrukcí vleku a předmětnými pozemky. Za nesprávné označil i závěry soudu o určení výše kupní ceny předmětných pozemků a odkázal v této souvislosti na ust. Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů v dotčených výrocích zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soudu dovolací ( ) – se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu - postupoval v dovolacím řízení podle ve znění účinném do 30.6.2009 (srov. čl. II, bod 12 ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), za kterou jedná osoba s právnickým vzděláním ( ), a ve lhůtě stanovené   , zabýval se otázkou, zde je dovolání přípustné.

Jelikož rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu potvrzen a jedná se o první rozhodnutí tohoto soudu o věci samé (nejde  zde  ani o případ skryté diformity rozhodnutí, kdy odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým by tento soud rozhodl ve věci samé jinak než v rozhodnutí dřívějším z důvodu vázanosti právním názorem odvolacího soudu; ), může být přípustnost dovolání založena pouze ust. , tedy při splnění podmínky zásadního právního významu napadeného rozhodnutí, tj. má-li jím řešená otázka judikatorní přesah (tj. jde-li o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešenou nebo rozhodovanou odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozdílně, nebo řešenou v rozporu s hmotným právem; ).

Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ust. , tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7/2004, po pořadovým číslem 132). O nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem jde tehdy, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav věci nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případě ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval  (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.6.1997, sp. zn. ). Za nesprávné právní posouzení věci ve smyslu nelze považovat hodnotící závěr odvolacího soudu o učiněných skutkových zjištěních, byť právě ten je rozhodující pro aplikaci konkrétního hmotněprávního ustanovení (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28.9.1993, sp. zn. , uveřejněný Bulletinu pod č. 19, ročník 1994, svazek 2).

Ve výběru příslušné právní normy, jejím výkladu a použití na zjištěný skutkový stav věci, jak je provedl odvolací soud, nenalezl dovolací soud žádná pochybení. Věc je třeba posoudit podle ust. , jež stanoví, že na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Ze skutkových zjištění odvolacího soudu vyplývá, že lyžařský vlek, který se na předmětných pozemcích se nachází, je přepravním zařízením s ocelovými podpěrami na betonových monolitických základových patkách, se sloupy připevněnými ocelovými kotevními šrouby, tedy stavbou spojenou se zemí pevným základem a nemovitostí v občanskoprávním  smyslu ( obč. zák.). Provozování vleku bez současného využívání pozemků, na nichž je vlek umístěn, je k určenému účelu nemožné; jedná se tudíž o pozemky se stavbou funkčně spojené. Nepochybné je i tom, že žalobce je oprávněným uživatelem pozemků (jejich nájemcem).

V typově obdobných případech se výkladem ust.  Nejvyšší soud již zabýval; nejedná se tudíž u problematiku judikatorně dosud neřešenou. Již v usnesení ze dne 25.9.2008, sp. zn. , dospěl k závěru, že i lyžařský vlek spojený se zemí pevným základem může být  samostatnou nemovitostí ve smyslu obč. zák., s tím, že podmínka funkčního spojení pozemku a stavby (lyžařského vleku) ve smyslu je splněna jak ve vztahu k pozemku, na kterém lyžaři při provozu vleku jezdí, tak i k pozemku, po kterém vede sjezdové trasa, bez níž by provoz vleku byl nemyslitelný. K těmto závěrům se dovolací soud přihlásil i ve svých dalších rozhodnutích (srov. kupř. usnesení ze dne 20.11.2008, sp. zn. ) a nenalézá žádné důvody, pro které by se od něj měl odchýlit právě v nyní posuzované věci.

Judikatorní význam nemá ani žalovaným zpochybňovaná otázka určení výše kupní ceny  prodávaných pozemků, jež je cenou určenou podle zvláštního právního předpisu (srov. ust. a v něm uvedený odkaz na , o oceňování majetku, a , jímž se některá ustanovení tohoto zákona provádějí). Stanovení ceny pozemku, která je základem pro  určení výše kupní ceny, je úkolem k tomu povolaného znalce ( ), z jehož závěrů odvolací soud důvodně vycházel.  Nejde zde o otázku právní, nýbrž skutkovou (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. června 2006, sp. zn. , dostupné na internetových stránkách www.nsoud.cz). Odkaz žalovaného na ust. , je nepřípadný, již proto, že toto ustanovení týká se určení (minimální) ceny při prodeji pozemku podle zákona, nikoliv postupem podle , jímž se prodej v posuzovaném případě řídí.

Právní názor, na němž odvolací soud své rozhodnutí založil (a s nímž žalovaný polemizoval v dovolání), je proto v souladu s hmotným právem i ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Rozsudek odvolacího soudu v posuzované věci není proto rozhodnutím po právní stránce zásadně významným ( ) a dovolání proti němu přípustné není ( ).

Proto Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , za situace, kdy žalobci, který by jinak měl na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, v tomto řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 20. října 2009

JUDr. Josef  R a k o v s k ý, v. r.

předseda senátu