Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 107/2022-19

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 763 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 963 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 1 800 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 834 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 963 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 1 800 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 834 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 763 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 1 828 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na den datum. Do sjednaného data splatnosti však žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho. Vedle jistiny (5 000 Kč) a poplatku (1 828 Kč) žalobkyně žalobou požadovala běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a smluvní pokutu ve výši 935 Kč (0,1% denně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od datum do dne podání žaloby, tj. do dne datum). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a jeho souhlas s tímto postupem se tak dle předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:

5. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela za pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovaným na základě jeho žádosti dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, exekučním rejstříku a registru neplatných dokladů s negativním výsledkem. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 828 Kč. Dále byla mezi stranami sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli části dluhu dle smlouvy pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Jistina byla na bankovní účet žalovaného zaslána dne datum. Splatnost úvěru byla stanovena na den datum. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, exekučním rejstříku a registru neplatných dokladů s negativním výsledkem. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru podle ust. , („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobkyně uzavřela v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména , 2 a o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

10. Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč, pak soud považuje tuto částku za sjednaný úrok. Soud má za to, že žalobkyně na takový úrok právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 28 dnů částku 1 828 Kč, což znamená, že úroky činní přibližně 477 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce června 2021 činila 7,31 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy přibližně 65krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích a poplatku jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v měsíci června 2021, jak již bylo výše uvedeno, 7,31 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 28 dnů od poskytnutí úvěru, tj. v posuzovaném případě do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši 28 Kč, kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši 1 800 Kč, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

11. Co se týče smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, považuje ji soud s ohledem na povahu a výši závazku za přiměřenou. Žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje za období od datum (den následující po splatnosti úvěru) do datum (den podání žaloby) v částce 935 Kč. Uplatňovaná pokuta je tak v souladu s ust. , o spotřebitelském úvěru.

12. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 963 Kč jako nesplacenou jistinu, smluvní pokutu a kapitalizovaný úrok ve výši 28 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 5 000 Kč ode dne datum (den po splatnosti úvěru) do zaplacení o.z. ve výši podle Ve zbytku žalobního nároku tj. v části poplatku, resp. úroku, ve výši 1 800 Kč, pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a usnesení KS v obec ze dne 31. 7. 2013 čj.  – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka celkem 5 963 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku 405 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch ohledně celkové částky 6 368 Kč. Neúspěch měla žalobkyně (resp. žalovaný měl úspěch) naopak ohledně částky 1 800 Kč. Z uvedeného vyplývá, že poměr úspěšnosti účastníků řízení je 56 % ve prospěch žalobkyně.

14. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle . vyhl. č. , advokátního tarifu („a.t.“), tří režijních paušálů po 100 Kč dle a.t. a z 21% DPH z odměny advokáta a jeho hotových výdajů ve výši 189 Kč dle Celkem tedy náklady žalobkyně činí částku 1 489 Kč, ze které 56 % představuje částku 834 Kč. V této výši byla žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána. O nákladech bylo rozhodnuto za použití a.t., když soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně podává opakovaně žaloby na ustáleném vzoru ve věcech obdobných skutkově i právně, které se týkají smluv o úvěru s předmětem plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč.

15. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věty první , když neshledal důvodu pro jiný postup. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám advokáta žalobkyně dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.