Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 82/2009

82/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Výrokem pod bodem II. pravomocného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. , a v řízení předcházejícím, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 43 odst. 3, § 228 odst. 1 a § 259 odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného D. S.

Tento výrok se v napadeném rozsudku z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 253 odst. 1 tr. řádu se odvolání poškozené V. z. p. ČR, O., P., proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. , z a m í t á jako podané neoprávněnou osobou.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný D. S. byl rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. , uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zákona a výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona, za což mu byl v sazbě ustanovení § 221 odst. 1 tr. zákona uložen podle § 35 odst. 1 tr. zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona byl obviněnému výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců. Podle § 228 odst. l tr. řádu byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit poškozenému L. L. na náhradě škody částku 22.635,- Kč.

Podle rozsudku soudu prvního stupně se obviněný skutku dopustil tím, že dne 25. 5. 2008 kolem 00.30 hod. v obci S., okres P., před pohostinstvím v době probíhající zábavy, po předchozí slovní rozepři s L. L., k níž došlo již uvnitř pohostinství, jmenovaného fyzicky napadl tak, že jej několikrát udeřil pěstí do obličeje, strhl na zem, sedl si na něj a bil jej údery pěstí do hlavy a když jej z poškozeného strhli další svědci, stačil jej ještě kopnout do hlavy, přičemž L. L. způsobil otřes mozku II. stupně, tržnou ránu jazyka, zlomeninu nosních kůstek, zhmoždění hlavy a očnice, pro kterážto zranění byl poškozený léčen a práce neschopen v době od 25. 5. 2008 do 16. 6. 2008.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali v zákonné lhůtě odvolání jak obviněný D. S., tak poškozená V. z. p. ČR, O., P., územní pracoviště P. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl o podaných odvoláních ve veřejném zasedání dne 30. 7. 2009 rozsudkem sp. zn. , tak, že výrokem ad. I. zamítl podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného S. jako nedůvodné, výrokem ad II. doplnil rozsudek podle § 259 odst. 2 tr. řádu a obviněného podle § 228 odst. 1 tr. řádu zavázal k povinnosti zaplatit poškozené V. z. p. ČR (adresa výše) na náhradě škody částku 3.919,- Kč.

Proti výroku ad II. odvolacího soudu podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr.řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. S. Podle jejího názoru byl tímto výrokem porušen zákon v ustanoveních § 43 odst. 3 a § 259 odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného.

Stěžovatelka poukázala na skutečnost, že se V. z. p. jako poškozená již v přípravném řízení připojila k trestnímu řízení proti obviněnému s nárokem na náhradu škody, byť výši škody nespecifikovala. Při nařízení hlavního líčení nebyla poškozená o termínu hlavního líčení soudem prvního stupně vyrozuměna, a bylo jí tak znemožněno na začátku hlavního líčení svůj nárok upřesnit. Ten specifikovala až v podaném odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Krajský soud, který k odvolání poškozené doplnil ve svém rozsudku podle § 259 odst. 2 tr. řádu chybějící výrok o povinnosti obviněného podle § 228 odst. 1 tr. řádu zaplatit poškozené na náhradě škody částku 3.919,- Kč, nezdůvodnil proč poškozené nárok přiznal, přestože byl uplatněn pozdě. Tento postup je v rozporu s ustanovením § 43 odst. 3 tr. řádu a stěžovatelka jej pokládá za nesprávný, neboť zhojit tímto způsobem pochybení soudu prvního stupně nebylo možné. Podle jejího názoru mohl odvolací soud odvolání poškozené pouze zamítnout podle § 253 odst. 1 tr. řádu jakožto odvolání podané osobou neoprávněnou.

Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu došlo k porušení zákona v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu zrušil napadený výrok pod bodem II., jakož i výroky na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby postupoval podle § 271 odst. 1 tr. řádu, tj. aby ve věci sám rozhodl.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.

Poškozená V. z. p. se k trestnímu řízení připojila s nárokem na náhradu škody dne 30. 7. 2008, kdy její zástupce do protokolu o „Poučení poškozeného v trestním řízení“ uvedl, že „se k trestnímu řízení připojuje“. Aby šlo o účinné připojení se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 43 odst. 3 tr. řádu, musí být nárok uplatněn řádně a včas, jak explicitně vyplývá z věty třetí citovaného zákonného ustanovení. Posuzovaný nárok byl uplatněn včas, tj. již ve stadiu přípravného řízení, avšak nikoli řádně, neboť v citovaném protokolu není uvedena alespoň minimální výše škody, jejíhož přiznání se poškozená domáhá (srov. příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu k této právní problematice obsaženou v R 8/1974, R 6/2001, R 43/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Toto pochybení poškozeného však mohlo být účinně zhojeno, pokud by okresní soud po nápadu obžaloby a při nařízení hlavního líčení důsledně postupoval v intencích ustanovení § 46 tr. řádu a poučil poškozenou o jejích právech, jakož jí poskytl plnou možnost k jejich uplatnění. V této souvislosti bylo nezbytné podle § 198 odst. 2 tr. řádu při nařízení hlavního líčení poškozenou o jeho konání vyrozumět a podle § 196 odst. 1 tr. řádu doručit opis obžaloby. Jedině tak by poškozená mohla dodatečně konvalidovat nedostatečně specifikovaný nárok na náhradu škody, když by při zachování procesního postupu upraveného § 206 odst. 2 tr. řádu mohla uplatnit nárok řádně i pokud jde o stanovení výše uplatňovaného nároku.

Nejvyšší soud konstatuje, že tato procesní zákonná ustanovení okresní soud nerespektoval a poškozenou o konání hlavního líčení nevyrozuměl, stejně tak jí nebyl doručen opis obžaloby a poškozenou tak zásadním způsobem na jejich zákonných právech zkrátil, neboť v dalším řízení již v důsledku tohoto pochybení V. z. p. procesní postavení poškozené nenáleželo.

Na tomto konstatování nemohly nic změnit ani dodatečně zaslané písemné podklady poškozené o skutečně způsobené výši škody a tentokrát již i řádně specifikovaná výše uplatňovaného nároku na náhradu škody ze dne 8. 1. 2009 (čl. 155-159), ani pokyn předsedkyně senátu odvolacího soudu ze dne 1. 6. 2009, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ze dne 17. 3. 2009 poškozené dodatečně doručen. Nelze souhlasit s názorem, jenž je ve výše zmíněném písemném pokynu Krajského soudu v Českých Budějovicích uveden, že totiž „dodatečným doručením rozsudku bude zachováno právo poškozené na podání odvolání proti chybějícímu výroku“.

Lhůta pro uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody uvedená v ustanovení věty druhé § 43 odst. 3 tr. řádu je lhůtou procesní, kterou trestní řád nemůže navrátit, a to ani v situaci, kdy soud prvního stupně nesplní povinnost uvedenou v ustanovení věty první § 198 odst. 2 tr. řádu a nevyrozumí poškozeného řádně a včas o konání hlavního líčení (srov. R 6/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pokud Krajský soud v Českých Budějovicích výrokem ad II. svého rozsudku ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. , doplnil k odvolání poškozené rozsudek okresního soudu podle § 259 odst. 2 tr. řádu o výrok, jímž podle § 228 odst. 1 tr. řádu zavázal obviněného k povinnosti uhradit poškozené V. z. p. částku 3.919,- Kč, porušil zákon v obou citovaných zákonných ustanoveních.

Užití ustanovení § 259 odst. 2 tr. řádu v posuzované trestní věci vychází z premisy, že V. z. p. měla procesní postavení poškozeného a nárok řádně uplatnila. Tento právní názor však nemá oporu v zákoně a z toho se odvíjející judikatury Nejvyššího soudu, na níž je výše odkazováno, neboť jak v důsledku nedostatečně specifikovaného nároku na náhradu škody samotnou poškozenou, tak v důsledku procesních pochybení soudu prvního stupně byl nastolen stav, že V. z. p. v tomto řízení procesní postavení poškozeného v intencích § 43 odst. 3 tr. řádu nepříslušelo. Pokud podala odvolání, bylo s ním nutno naložit podle § 253 odst. 1 tr. řádu jako s odvoláním podaným neoprávněnou osobou. Pokud naopak odvolací soud rozhodoval podle § 228 odst. 1 tr. řádu, porušil zákon. Citované ustanovení explicitně stanoví „odsuzuje-li soud obviněného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu zpravidla v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3), a nebrání-li tomu zákonná překážka…“. Jak Nejvyšší soud podrobně výše rozvedl, tyto zákonné překážky existovaly a zvolené doplnění rozsudku odvolacím soudem podle § 259 odst. 2 tr. řádu neumožňovaly.

Nelze akceptovat námitky poškozené, které uplatnil její právní zástupce u veřejného zasedání, jež bylo konáno před Nejvyšším soudem o podané stížnosti pro porušení zákona, že totiž výsledné rozhodnutí je spravedlivé, a proto by měla být stížnost pro porušení zákona zamítnuta jako nedůvodná. Nejvyšší soud nemůže přisvědčit stavu, kdy konečného výsledku bylo dosaženo především v rozporu s ustanovením § 1 odst. 1 tr. řádu. Účelem pozitivní právní úpravy procesních pravidel je dosáhnout stavu, aby procesní postup byl jednotný, předvídatelný a odvíjel se v rámci „fair“ pravidel, která nemohou být ad hoc měněna, byť v zájmu konečného přijatelného řešení.

Vzhledem k výše uvedeným závěrům Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že výrokem rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. , pod bodem II. a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních § 43 odst. 3, § 228 odst. 1 a § 259 odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného D. S. Podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadený výrok rozsudku zrušil, současně zrušil i všechna další rozhodnutí, která na tento zrušený výrok obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud může při zrušení napadeného rozhodnutí podle § 271 odst. 1 tr. řádu hned rozhodnout ve věci, je-li možno rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn. Rozhodoval tak o odvolání poškozené V. z. p., které podle § 253 odst. 1 tr. řádu zamítl jako odvolání podané neoprávněnou osobou.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. října 2009

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á