Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 105/2022-18
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 11 943 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 900 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 900 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 043 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 943 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky 6 043 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 900 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 043 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 943 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky 6 043 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 9 943 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 943 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 100 Kč, které byly žalované zaslány na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 843 Kč. Jistina a Poplatek byly splatné dne datum, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovanou do dnešního dne vrácena v celé výši. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa. V důsledku prodlení žalované jí vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení. Celková výše dluhu žalované, ke dni podání návrhu činí 11 793 Kč (jistina + poplatek činí 9 943 Kč), účelně vynaložené náklady
v souvislosti s prodlením žalované činí 2 000 Kč (písemné výzvy odeslány dne: datum, datum, datum, datum, datum). Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne datum žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila žalobu o podrobnější tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti: žalobkyně (jako věřitel) a žalovaná (jako klient) uzavřeli dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout na její účet částku 8 100 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit, a dále se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 843 Kč; jistina a poplatek byly splatné dne datum. Podle článku 2.3. Smlouvy v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků dle této Smlouvy se Klient zavazuje uhradit Věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Klient je současně povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly Věřiteli v souvislosti s prodlením Klienta, a to dle rozpisu sazeb uvedených níže (dále jen„ Sazebník“). Kromě položek uvedených níže, může Věřitel požadovat i další účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s prodlením Klienta vzniknou; dle rozpisu položek byla za písemnou upomínku k úhradě smluvena částka 500 Kč (ze Smlouvy o zápůjčce). Žalobkyně dne datum poskytla žalované částku 8 100 Kč (z výpisu z účtu). Podle žalobkyně žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti poskytnutou částku nevrátila a na svůj dluh uhradila toliko 4 200 Kč; žalovaná v řízení ani netvrdila, že by žalobkyni zaplatila jinou (vyšší) částku. Žalobkyně žalovanou upomínala o plnění celkem pěti upomínkami, za které jí byly naúčtovány paušální náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč (4 x 500 Kč) podle čl. 2 Smlouvy (z upomínek ze dne datum, datum, datum, datum, ze Smlouvy). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši 9 822 Kč a nákladů za právní zastoupení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů; výzva byla odeslána dne datum (z předžalobní výzvy k plnění, z podacího archu).
4. Žalobkyně k výzvě soudu v rámci zjišťování, zda zkoumala úvěruschopnost žalované, doložila výpis z exekucí žalované, z něhož vyplývá, že žalovaná žádnou neměla, a také výpis z účtu žalované, z něhož vyplývá, že příjem žalované ze zaměstnání byl za měsíc únor 2020 ve výši 18 060 Kč, dále z výpisu vyplývá, že žalované byl vyplacen sirotčí důchod ve výši 8 475 Kč, a její pravidelné výdaje jsou nejméně ve výši 8 358 Kč (a jsou představovány 2x79 Kč za úrazové pojištění + životní pojištění ve výši 2 000 Kč, trvalým příkazem na částku 2 000 Kč, splátkou
u příjmení jméno ve výši 3 200 Kč, splátkami ve výši 1 000 Kč), přičemž dále jsou z výpisu z účtu žalované zřejmé nákupy v potravinách, drogerii a platby za mobilní telefon ve výši cca 1 170 Kč. Žalovaná dle sdělení žalobkyně přitom měla uvést, že její měsíční výdaje činí 8 000 Kč, že je vdaná, má dvě děti a bydlí ve vlastním bydlení.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (poskytovatelem úvěru, věřitelem) a žalovanou dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovanou byla uzavřena smlouva
o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018 ).
13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které
z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. K uvedeným tvrzením žalobkyně předložila pouze negativní výpis exekucí a výpis z účtu žalované. Právě z tohoto výpisu z účtu vyplývá, že příjem žalované sice byl v deklarované výši 18 060 Kč, nicméně jen výdaje žalované na různá pojištění a již poskytnuté půjčky činil částku přesahující 8 000 Kč, přičemž její další výdaje při domácnosti o čtyřech lidech (dvou dospělých a dvou dětech) nutně musely být v ještě vyšší výši. Žalobkyně také zcela pominula, že žalovaná byla příjemkyní tzv. sirotčího důchodu, který je poskytován toliko nezaopatřenému dítěti ve smyslu jeho definice dle § 20 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. Pokud se tedy úvěrující společnost spokojila pouze s prohlášeními žalované, aniž by si jakkoliv ověřila skutečnosti týkající se jejího zaměstnání, a především pak při znalosti skutečností vyplývajících z výpisu z účtu žalované podrobněji nezkoumala výdaje žalované (nenechala si žalovanou doložit výdaje na další úvěry, výdaje na bydlení, výdaje na školu apod.), když žalovaná byla v době poskytnutí úvěru nezaopatřeným dítětem, má soud za to, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. S ohledem na shora popsané má soud za to, že žalobkyně poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ .
16. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. Protože na poskytnutou částku ve výši 8 100 Kč uhradila žalovaná částku ve výši 4 200 Kč je výše bezdůvodného obohacení v částce 3 900 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni spolu s úrokem z prodlení od datum (žalobkyně prokázala odeslání výzvy k zaplacení dluhu dne datum, přičemž v rámci fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalované doručena třetí pracovní den, tedy dne datum; lhůta k plnění byla dle výzvy tří denní, proto dnem, kdy mohla žalovaná nejpozději plnit, byl datum (datum byla neděle); ode dne následujícího je pak žalovaná v prodlení s plněním předmětné částky). Soud žalobu zamítl v části, v níž dle právních závěrů uvedených shora vyplývalo plnění ze smlouvy, a rovněž
v části úroku z prodlení přesahující úrok z prodlení, jež byl žalobkyni přiznán.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 3 900 Kč a žalovaná co do částky 8 043 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná ze 33 %
a žalovaná pak z 67%. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.