Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3490/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce G. B., zastoupeného advokátkou, proti žalované obchodní společnosti C. spol. s r.o., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 2008, č.j. -141, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 29. června 2009, č.j. -163,   t a k t o :

Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění

( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. června 2007, č.j. -107, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 16. června 2009, č.j. -161, zamítl žalobu, aby žalovaná uveřejnila v hlavním zpravodajském pořadu T. n. po dva dny za sebou jdoucí jako hlavní zprávu, na níž bude upoutávka v přehledu zpravodajství v úvodu pořadu, sdělující, že se bude jednat o omluvu panu G. B. a tato upoutávka bude podložena obrazovým sdělením-fotografií žalobce s uvedením jména - čtenou omluvu ve znění uvedeném ve výroku I., dále aby omluvu ve znění uvedeném ve výroku II. uveřejnila v pořadu S., a to ve dvou po sobě následujících vydáních tohoto pořadu, jako čtenou zprávu v rámci reportáží v úvodu každého takového vydání pořadu s tím, že v rámci upoutávky v televizním vysílání na každé takové vydání bude odvysílána i upoutávka na tuto omluvu, a aby žalobci zaplatila částku 3.000.000,- Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích podle (dále jen „“). Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. března 2008, č.j. -141, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 29. června 2009, č.j. -163, rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení (dále jen „“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný zásah žalované do osobnostních práv žalobce chráněných ustanovením násl. Z dotčeného tvrzení žalované nevyplývá, že by se žalobce dopustil trestného činu nebo přestupku

a nebyla jimi porušena zásada presumpce neviny. Odvolací soud shledal zásah

do osobnostních práv žalobce pouze v údaji, že žalobce „se proslavil jako neúnavný rozkopávač dveří“, avšak navržený text omluvy především nezahrnuje omluvu za toto tvrzení a současně je omluva požadována souhrnně za všechny předmětné reportáže v T. n. a v pořadu S. Nebylo proto možno dovodit odpovědnost žalované podle ustanovení

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení Zejména poukazuje na to, že se domnívá, že informace poskytnuté žalovanou nebyly objektivní a vyvážené, resp. nestranné a především nebyla respektována presumpce neviny. Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení

a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne

22. prosince 2005, sp.zn. ). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. října 2009

JUDr. Pavel   P a v l í k , v. r.

předseda senátu