Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 136/2022-18

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 820 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 9 820 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 9 820 Kč od 2.7.2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 9 820 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 9 820 Kč od 2.7.2015 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce žádal o přiznání částky 9 820 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 16. 4. 2008 právním předchůdcem žalobce (firmou právnická osoba) a žalovanou. Na odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 67 840 Kč, což je v hotovosti vyplacená půjčka 40 000 Kč a souhrnný poplatek 27 840 Kč. Žalovaná se zavázala 67 840 Kč uhradit v 53 splátkách po 1 280 Kč týdně. Žalovaná zaplatila na tento dluh 58 020 Kč. Žalobce tedy žádá přiznání zbývající částky se zákonnými úroky z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení.

Smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupila společnost právnická osoba tuto pohledávku za žalovanou právnická osoba anonymizováno a ta ji dne 24.8.2018 postoupila žalobci.

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované ( ).

3. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena za účinnosti č. 40/64 Sb., aplikoval soud ve smyslu č. na posouzení dané věci ustanovení č. 40/64 Sb.

Podle č. 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle tohoto lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

Podle č. 40/64 Sb. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o půjčce číslo že byla uzavřena dne 16. 4. 2008 mezi společností právnická osoba a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky ve výši 40 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku ještě poplatek 27 840 Kč. Celkovou částku 67 840 Kč měla žalovaná splácet v 53 splátkách po 1 280 Kč týdně počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná, že jí částka 40 000 Kč byla předána v hotovosti.

V článku 8 smluvních podmínek uvedené smlouvy pak účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 19. 6. 2015, z oznámení firmy právnická osoba žalované o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a z oznámení právnická osoba anonymizováno se sídlem anonymizováno žalované o postoupení pohledávky z 12. 9. 2018 má soud za zjištěné, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci.

6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 40 000 Kč a tuto částku tedy měla žalovaná z titulu této půjčky vrátit. Pokud žalovaná, jak uvádí sám žalobce, zaplatila 58 020 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měla dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), splnila tak beze zbytku svou povinnost k vrácení půjčených 40 000 Kč.

7. Pokud se týká částky 27 840 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ souhrnný poplatek“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalované zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu č. 40/64 Sb. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí 69,6 % z půjčené částky na období 53 týdnů) a také ve způsobu tohoto ujednání. Při půjčce peněžité bylo možno sjednat úrok, ovšem nikoliv skrýt úrok pod označení poplatek. Úrok totiž představuje příjem spojený s daňovou povinností. Takto sjednaná odměna za poskytnutí půjčky tedy představuje také obcházení zákona.

Z uvedených důvodů byla žaloba z titulu smlouvy o půjče číslo zcela zamítnuta. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalované zaplatit spolu s půjčkou ještě souhrnný poplatek, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn platby žalované započítat na tento poplatek.

8. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, měla by tedy podle právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly a soud tedy rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč ( ).