Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 35/2022-17
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 036 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 2. 11. 2019 do zaplacení a z částky 1 518 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 2. 11. 2019 do zaplacení a z částky 1 518 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 036 Kč s tím, že dne 2. 10. 2019 a dne 13. 12. 2019 při jízdě na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (za obě jízdy samostatně), žalovaný ovšem požadované nezaplatil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 2. 10. 2019 a dne 13. 12. 2019 trolejbusem na lince číslo. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.
Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4 , § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách (obdobně podle 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Účtovaná částka ve výši 18 Kč jízdné a 1 500 Kč přirážka je tak v souladu s právními předpisy a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
V daném případě se prokázalo, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, tedy využíval plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. o. z., avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnil. Povinnost k zaplacení jízdného (18 Kč) a přirážky (1 500 Kč) za jízdu bez platného jízdního dokladu ve dnech 2. 10. 2019 a 13. 12. 2019 mu tedy byla uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (ke dni následujícímu po kontrole).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušální náhrady nákladů řízení v částce 200 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (jeden úkon v částce 100 Kč) podle § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky, a to za písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění, žalobkyně nebyla zastoupena advokátem a skutečnou výši hotových výdajů vynaložených v řízení a v souvislosti s ním nedoložila. Žádný důvod k odepření náhrady nákladů řízení podle § 150 o.s.ř. soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.