Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3425/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeného z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně A., s. s. CZ, s. r. o., zastoupené JUDr. D. K., Ph. D., advokátkou, proti žalovaným 1) Mgr. A. S., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně U. – C., s. r. o., 2) C. P. D., a. s., a 3) A., a. s., o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. května 2009, č. j. -214, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. února 2009, č. j. -201, rozhodl, že „v řízení bude pokračováno“ se společností C. P. D., a. s. (dále jen „společnost“) jako s právním nástupcem „původně žalovaných konkursních věřitelů E. B., E.-G., s. r. o., H. N. a A., s. r. o.“ (výrok I.) a dále nevyhověl návrhu žalobkyně, aby soud připustil přistoupení společnosti do řízení na straně žalovaných (výrok II.).

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. května 2009, č. j. -214, odmítl jako nepřípustné odvolání žalobkyně proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně a v bodu II. výroku usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že návrhu žalobkyně, aby soud připustil vstup společnosti do řízení namísto A., s. r. o. „se nevyhovuje“.

Především zdůraznil, že výrok I. usnesení soudu prvního stupně má povahu rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné [ - dále jen „ “].

Dále uzavřel, že „nelze uvažovat o přistoupení“ společnosti jako dalšího účastníka do řízení na straně žalovaných, jelikož společnost účastníkem řízení již je a rozhodnutím podle ustanovení „by ani žádné účinky“ vůči společnosti nenastaly. Eventuelnímu návrhu žalobkyně „na postup podle učiněnému v incidenčním řízení“ nelze vyhovět, když v tomto řízení soud usnesení podle ustanovení nevydává a „takový návrh musí být vyřešen nejdříve v konkursu“.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení a namítajíc existenci všech dovolacích důvodů uvedených v ustanovení

Dovolatelka akcentuje, že v průběhu celého konkursního řízení a v rámci konkursního řízení vedených incidenčních sporů, včetně projednávané věci, využívala možností daných zákonem pro uplatnění oprávněných nároků a vždy se řídila výzvami správce konkursní podstaty. Dodává, že nebylo vyjasněno, nakolik se „má jednat o přistoupení dalšího účastníka řízení či o vstup postupníka do procesních prav postupitele, jehož místo konkursního věřitele zaujal usnesením konkursního soudu a nakolik je či není třeba o těchto procesních právech v rámci incidenčního sporu rozhodovat usnesením či návrhy žalobkyně v tomto směru zamítat“.

Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně pro nepřípustnost, není přípustné podle žádného z ustanovení upravujících přípustnost dovolání ( až 239 ); Nejvyšší soud je proto bez dalšího podle ustanovení a odmítl.

Ve zbývajícím rozsahu, tj. ve vztahu k potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně, které je přípustné podle ustanovení , odmítl jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 82/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož spor o určení pravosti nevykonatelné pohledávky je sporem vyvolaným konkursem, v jehož rámci soud usnesení podle nevydává, s tím, že případnou změnu v osobě účastníka řízení (v důsledku rozhodnutí vydaného podle ustanovení v konkursním řízení) může vzít na vědomí usnesením, jímž se upravuje vedení řízení. Současně nelze přehlédnout, že společnost již účastníkem řízení na straně žalovaných je.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. září 2009

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu