Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2449/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobce Mgr. T. G., insolvenčního správce úpadkyně R. P. spol. s r.o., proti žalované H., spol. s r.o., zastoupené JUDr. G. B., advokátem, o zaplacení částky 23.167,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. května 2007, č. j. -51, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2007, č. j. -71, takto :

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 16. května 2007, č. j. -51, zamítl žalobu na zaplacení částky 23.176,- Kč s 3% úroky z prodlení ročně od 14. 3. 2003 z částky 5.767,- Kč a z částky 17.400,- Kč od 1. 4. 2003 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. listopadu 2007, č. j. -71, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku soudu prvního stupně a rozsudku odvolacího soudu podala úpadkyně dne 3. března 2008 dovolání a uplatnila dovolací důvod podle (dále jen „ “), podle něhož lze namítat, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a dále dovolací důvod podle , podle něhož lze namítat, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Po zahájení dovolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2008, č. j. -29, zjištěn úpadek žalobkyně, na její majetek prohlášen konkurs a ustanoven insolvenční správce. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2008, č. j.   -9, byl novým insolvenčním správcem ustanoveným schůzí věřitelů potvrzen Mgr. T. G. Podáním ze dne 11. 8. 2009 insolvenční správce Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) sdělil, že podává návrh na pokračování v řízení. Nejvyšší soud proto podle ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), dále pokračoval v dovolacím řízení s insolvenčním správcem.

Dovolání je ve smyslu ustanovení mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze; proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle ustanovení zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v dané věci není přípustné.

Napadený rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen před 1. červencem 2009, kdy nabyla účinnosti novela provedená Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) proto vzhledem k bodu 12 přechodných ustanovení v článku II uvedeného zákona dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. června 2009.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ].  Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání však není podle přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.

V dané věci napadá žalobce rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 23.167,- Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení ubytovacích služeb, které měla úpadkyně poskytnout klientům žalované na základě její objednávky, přičemž je s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že se uplatněný nárok týká jejich podnikatelské činnosti; ve smyslu § 261 odst. 1 obchodního zákoníku se proto jedná o obchodní závazkový vztah. Vzhledem k tomu, že jde o peněžité plnění, jehož výše nedosahuje zákonné hranice stanovené pro obchodní věci, není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu  podle přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty první a odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , když žalované žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. září 2009

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu