Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5153/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně A. E. L., zastoupené JUDr. P. V., Ph.D., LL.M., advokátem, proti žalovanému M. P., zastoupenému JUDr. L. Š., advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2007, č. j. – 149, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2006, č. j. – 113, kterým tento soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 22. září 2000, č. j. Sm 666/2000 – 14.

Odvolací soud přitakal závěrům soudu prvního stupně, dle kterých žalobkyně prokázala, že jí vzniklo právo na plnění ze směnky, z níž se domáhá plnění (dále jen „směnka“) v žalované výši, když předložila originál směnky s tím, že směnka na ni byla indosována společností A. P., a. s., a to po splatnosti směnky. Plně se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně o obsahu ujednání mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně o vyplnění směnky, obsaženého v čl. II. úvěrové smlouvy sjednané mezi A. P., a. s. a T. I. P., investiční společnost, s. r. o. Odvolací soud shledal správným i závěr soudu prvního stupně, že žalovaný neprokázal důvodnost svých námitek, že směnka byla doplněna v rozporu s ujednáním o vyplnění směnky, když jeho „svědecká“ výpověď, v níž uvedl, že předchůdkyně žalobkyně před doplněním směnky využila pouze jednoho zajišťovacího prostředku a zbylé dva zajišťující prostředky nevyužila, čímž nedodržela ujednání o vyplnění směnky, byla zpochybněna svědeckou výpovědí svědka P. A.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení a odst. 3 (dále jen „ “). Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, které spatřuje v nesprávném závěru, že blankosměnka byla vyplněna v souladu s uzavřenou vyplňovací dohodou. Dovolatel má za to, že majitel blankosměnky se v rozporu s vyplňovacím oprávněním provinil hrubou nedbalostí a jeho směnečný nárok mu nemůže být přiznán.

Proto navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam  nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu).

Dovolacími námitkami zpochybněný závěr odvolacího soudu  o tom, že žalovaný neprokázal tvrzení, že směnka, která byla původně blankosměnkou, byla doplněna v rozporu s ujednáním o jejím vyplnění, postrádá potřebný judikatorní přesah, když je významný právě  a jen pro projednávanou věc. Z tohoto důvodu nelze rozhodnutí odvolacího soudu považovat za zásadně právně významné.

Podle ustanovení proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení a je odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. září 2009

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu