Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
229 C 130/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 32 697,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 208 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 208 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 12 489,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 697,40 Kč od 12. 4. 2021 do 7. 6. 2021 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 489,40 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 839 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 208 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 208 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 12 489,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 697,40 Kč od 12. 4. 2021 do 7. 6. 2021 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 489,40 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 839 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 32 697,40 Kč s příslušenstvím po žalované z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku dne 11. 11. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalované na bankovní účet č. bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 32 697,40 Kč, přičemž žalovaná se zavázala prostředky vrátit do 11. 4. 2021, což neučinila, přestože byla o zaplacení upomínána. Smlouva byla uzavřena po registraci žalované na webových stránkách webová adresa, po prověření úvěruschopnosti žalované skrze lustrace v databázích insolvence, exekucí, CRKI a EUCB, a dále po porovnání příjmů a výdajů se zachováním rezervy. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena, tak požaduje zaplacení dlužné částky včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 12. 4. 2021. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla uložit žalované povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající v převedených finančních prostředcích na její účet.
2. V rámci doplnění žaloby k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že žalovaná čerpala úvěr dne 11. 11. 2020 ve dvou platbách po 20 000 Kč a 3 000 Kč pod variabilním symbolem číslo skrze právnická osoba, s.r.o. Žalovaná částka sestává ze součtu výběrů a poplatků za výběry žalované ve výši 23 634 Kč snížených o případné úhrady, z náhrady účelně vynaložených nákladů 250 Kč a úroků ve výši 8 813,40 Kč dle smluvních ujednání. Před postoupením pohledávky žalovaná uhradila právní předchůdkyni celkem 2 792 Kč, po postoupení pohledávky neuhradila ničeho.
3. Žalovaná požádala o ustanovení advokáta pro řízení s tím, že je svobodná matka, pobírá pouze sociální dávky a je v podstatě nemajetná. Jelikož k výzvě soudu neosvědčila, že jsou u ní splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků a tedy i ustanovení advokáta, byla její žádost usnesením soudu zamítnuta.
4. Z nařízeného jednání se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala. Žalovaná se, přestože byla řádně předvolána, k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
5. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne 11. 11. 2020 převedla na účet č. bankovní účet částky 20 000 Kč a 3 000 Kč prostřednictvím právnická osoba, s.r.o. z účtu bankovní účet pod variabilním symbolem číslo, vlastníkem a jediným disponentem účtu byla v rozhodném období žalovaná (důkaz: potvrzení o provedených platbách, zpráva banky). Zároveň bylo prokázáno, že pod shodným variabilním symbolem byla z účtu žalované převedena platba ve výši 2 792 Kč dne 21. 12. 2020 (důkaz: zpráva banky). Dopisem ze dne 28. 5. 2021 odeslaným téhož dne na adresu trvalého bydliště žalované uvedenou v záhlaví rozsudku žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu s uvedením lhůty do tří dnů (důkaz: výzva k úhradě, podací lístek). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru, jejímž obsahem měl být závazek právní předchůdkyně poskytnout žalované bez poplatku úvěr do sjednaného limitu 80 000 Kč a naproti tomu závazek žalované úvěr splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,50 % měsíčně a poplatky formou měsíčních splátek alespoň v minimální výši, tj. ve výši 11 % nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem, případně ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto částek je vyšší, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“, ani z jiných listinných důkazů (zejména obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru) neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v uvedené výši s dalšími smluvními podmínkami a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně poplatků a příslušenství vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.
7. Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem včetně seznamu postupovaných pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 28. 5. 2021 odeslaným dle podacího lístku téhož dne na adresu trvalého bydliště žalované (důkaz: smlouva o postoupení, oznámení o postoupení ze dne 28. 5. 2021, podací lístek).
8. Z ostatních listinných důkazů, tj. platebních informací, výpis žalobkyně„ Loan application info“, soud neučinil zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.
9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.
10. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Předložená listina označená jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“ však nebyla podepsána žádným způsobem. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis.
15. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, zejména že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).
16. Soud proto uzavírá, že žalobkyně procesní břemena tvrdit a prokázat neunesla.
17. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na její bankovní účet, k němuž měla dispoziční oprávnění pouze žalovaná, celkovou částku 23 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná uhradila právní předchůdkyni pouze částku 2 792 Kč, jak bylo zjištěno z vyjádření banky a i žalobkyně takovou úhradu sama potvrdila, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu ust. § 1879 o. z. postoupena, podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých prostředků ponížených o platbu ze strany žalované. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 208 Kč.
18. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 8. 6. 2021. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne 28. 5. 2021 s tím, že dodatečná lhůta k plnění v trvání tří dnů marně uplynula dne 7. 6. 2021, přičemž zásilka byla žalované dle § 573 o. z. doručena dne 2. 6. 2021 (třetí pracovní den po odeslání), a od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do jistiny 12 489,40 Kč a zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 18 odůvodnění), soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovanou zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. 1 ve spojení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 839 Kč, přičemž tato částka představuje cca 22 % z jejich celkové výše 3 813 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalované v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 635 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 895 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Postup podle ust. § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).