Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4751/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně          C. R. a. s., zastoupené JUDr. F. H. Ph.D., advokátem, 1)  C. P., s. r. o., 2) P. Č., zastoupenému  Mgr. R.V., advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2007, č. j. - 86, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením  - odkazuje na ustanovení odstavce 1 až 4 (dále jen „“) - rozhodl o tom, že soud bude nadále namísto původní žalobkyně C. R. a. s., jednat jako s účastníkem na straně žalující se společností C. F. a. s.

V odůvodnění rozhodnutí Vrchní soud v Praze uvedl, že v průběhu odvolacího řízení došlo s účinností ke dni 1. ledna 2003 k zániku žalobkyně sloučením se společnostmi W. F. (CZ) a. s., M.,   a. s., s tím, že nástupnickou společností se stala W. F. (C.) a. s., se současnou obchodní firmou C. F. a. s.

Vrchní soud v Praze uzavřel, že společnost C. F. a. s. [původně W. F. (CZ) a. s.] vstoupila do práv zaniklé žalobkyně, proto rozhodl, že bude nadále jako s účastnicí řízení na straně žalující jednat s touto právní nástupkyní.

Proti usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání. Dovolatel má za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - tedy uplatňuje dovolací důvod dle ; napadá i správnost právního posouzení věci odvolacím soudem, čímž uplatňuje dovolací důvod dle

Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se dopustil „zásadního pochybení po stránce procesní i po stránce právního posouzení, když zaměnil usnesení o procesním nástupnictví podle ustanovení , s meritorním rozhodnutím o odvolání druhého žalovaného.“

Dovolatel dále podrobuje kritice výrok napadeného usnesení, který shledává v rozporu se zněním samotného , konkrétně pak brojí proti formulaci výroku, že „soud bude jednat se společností C. F. a. s. jako s účastníkem na straně žalobce“, přičemž namítá, proč by se společností C. F. a. s.  mělo být ze strany soudu jednáno jako s účastníkem a nikoli „na straně žalobce pokračováno v řízení“.

Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání  je přípustné podle ustanovení , není však důvodné.

Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že v záhlaví napadeného usnesení uvedl, že rozhoduje o odvolání druhého žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne     1. října 2002,  č. j. - 30, ve znění opravného usnesení (kterým tento soud rozhodl o procesním nástupnictví podle ), proti kterému podal dovolatel odvolání, ačkoli rozhodoval o procesním nástupnictví podle K tomu Nejvyšší soud uzavírá, že z napadeného rozhodnutí, a z navazujícího odůvodnění je jednoznačně patrné, že jde o rozhodnutí podle , nikoli o rozhodnutí o odvolání dovolatele; o odvolání dovolatele proti shora uvedenému rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud dosud nerozhodl a ani – do ukončení řízení o rozhodnutí podle – rozhodnout nemohl. Pokud jde o výtku dovolatele směřující k formulaci výroku rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud uzavřel, že z použité formulace jednoznačně plyne, o čem odvolací soud rozhodl a výtka dovolatele tudíž není oprávněná.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2009

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu