Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 115/2022-26
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 293 383,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 293 383,72 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 240,84 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 35 143,72 Kč, s úrokem ve výši 14,70 % ročně z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 293 383,72 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 240,84 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 35 143,72 Kč, s úrokem ve výši 14,70 % ročně z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku 293 383,72 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne 8. 4. 2019 se žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet anonymizována dvě slova číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 8. 4. 2019 úvěr žalovanému bezhotovostním převodem na účet žalovaného poskytla. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 211,08 Kč, počínaje dnem 17. 5. 2019. Úvěr byl úročen sazbou 14,70 % p. a. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, právní předchůdkyně přistoupila v souladu s produktovými podmínkami dne 12. 6. 2020 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se stala věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně dne 16. 9. 2021. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 290 779,72 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 17 240,84 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 604 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 ve výši 35 143,72 Kč, smluvní úrok ve výši 14,70 % ročně z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % p. a. z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, žalovaný na výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku ani částečně nezaplatil. Žádost žalovaného o úvěr hodnotila právní předchůdkyně žalobkyně individuálně, kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, vyšla z příjmu, který klient deklaruje podpisem žádosti o úvěr – žalovaný uvedl příjem ve výši 20 153 Kč měsíčně a celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 80 000 Kč. Z interních zdrojů právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 140 Kč měsíčně, externí splátky ve výši 404 Kč měsíčně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
5. Ve smlouvě o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – anonymizována dvě slova ze dne 8. 4. 2019 je uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba je povinna poskytnout žalovanému na jeho žádost finanční prostředky ve výši 300 000 Kč; žalovaný je povinen poskytnuté prostředky vrátit ve 120 měsíčních splátkách po 5 211,08 Kč, žalovaný se dále zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 14,70 % p. a.; dále je ve smlouvě uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné produktové podmínky, Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele (prokázáno smlouvou o úvěru – anonymizována dvě slova uzavřenou dne 8. 4. 2019, všeobecnými produktovými podmínkami účinnými od 1. 10. 2017, základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru účinnými od 1. 8. 2017, sazebníkem poplatků za produkty a služby pro FO nepodnikatele platným od 1. 3. 2017). Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně dne 8. 4. 2019 ve výši 300 000 Kč na jeho účet č. bankovní účet (prokázáno platební historií žalovaného). Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti klienta o úvěr ze dne 8. 4. 2019. Žalovaný uváděl čistý měsíční příjem ve výši 20 153 Kč. Celkový měsíční příjem domácnosti uváděl ve výši 80 000 Kč (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 8. 4. 2019). Žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 140 Kč měsíčně, externí splátky ve výši 404 Kč měsíčně (prokázáno doklady o posuzování úvěruschopnosti žalovaného). Žalovaný celkem uhradil na dluh částku 49 523,59 Kč (prokázáno platební historií žalovaného). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dopisem ze dne 14. 6. 2020 ke dni 12. 6. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 310 999,60 Kč do 29. 6. 2020 (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 14. 9. 2020). Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 16. 9. 2021 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2021, odeslaným dne 4. 10. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021 a poštovním podacím archem ze dne 4. 10. 2021). Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by něco hradil). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 12. 11. 2021, odeslaným dle poštovního podacího archu téhož dne, žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (prokázáno výzvou k úhradě dluhu zástupce žalobkyně ze dne 12. 11. 2021 včetně poštovního podacího archu z téhož dne).
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
7. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku jistiny a poplatků v celkové výši 293 383,72 Kč společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 240,84 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 35 143,72 Kč, s úrokem ve výši 14,70 % ročně z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 290 779,72 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Rozpor s dobrými mravy v souběžném přiznání smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení soud neshledal.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 310 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 736 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 293 383,72 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 400 Kč ve výši 6 174 Kč. Soud neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by ve věci úspěšné žalobkyni výjimečně náklady řízení nepřiznal.
11. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
12. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.