Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3940/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 3. 2007, č. j. - 47, změnil usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 2. 9. 2005, č. j. - 20, v napadeném výroku, jímž byl „návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí Městské policie P. o blokové pokutě na místě nezaplacené, blokem série AB/2000 B0121972 ze dne 29. 4. 2001, k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 500,- Kč prodejem movitých věcí z majetku povinného“ podle odmítnut, pouze tak, že návrh oprávněného zamítl, a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že oprávněný nesplnil požadavek stanovený v , tj. že pokutový blok série AB/2000 č. B0121972 ze dne 29. 4. 2001, nebyl opatřen potvrzením o vykonatelnosti, a nesplňuje tak náležitosti exekučního titulu. Dovodil, že v souladu s potvrzením o vykonatelnosti rozhodnutí je musí opatřit ten orgán, který je vydal, a pro případ, že oprávněný spolu s návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nepředloží rozhodnutí, které je opatřeno doložkou vykonatelnosti, nelze pro tento nedostatek návrh odmítat podle , 2 , ale je třeba jej zamítnout z věcných důvodů; k tomu však soud může přistoupit pouze tehdy, jestliže v souladu s účastníkům poskytl poučení, že jsou povinni předložit rozhodnutí, jež je řádně opatřeno doložkou vykonatelnosti. V daném případě soud prvního stupně oprávněného k doložení exekučního titulu opatřeného řádným potvrzením o vykonatelnosti vyzval usnesením ze dne 4. 5. 2005, č. j. - 19, oprávněný však nedostatek neodstranil a výkon rozhodnutí tak nebylo možno nařídit. Dále krajský soud uvedl, že i kdyby rozhodnutí bylo opatřeno doložkou vykonatelnosti, nejeví se být řádným exekučním titulem, když je z něj patrno, že povinný svým podpisem stvrdil, že převzal blok, zatímco údaj o převzetí složenky je přeškrtnut, a vzniká tak pochybnost, zda byl poučen o způsobu, jakým má pokutu zaplatit, popřípadě o lhůtě, jestliže mu složenka k její úhradě nebyla vydána. Uzavřel, že pochybení soudu prvního stupně bylo pouze formální, když namísto zamítnutí návrh na nařízení výkonu rozhodnutí odmítl.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a , a podává je z důvodů podle , odst. 3 Nesouhlasí se závěry soudů obou stupňů, že předložený pokutový blok nemá náležitost vyžadovanou ustanovením , neboť jeho vykonatelnost jednoznačně vyplývá z textu v něm uvedeného: „vzhledem k tomu, že uložená pokuta nebyla ve lhůtě splatnosti zaplacena, bylo dne 21. 11. 2001 započato s jejím vymáháním výkonem rozhodnutí v částce Kč 500,-“. Má za to, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že pokutové bloky jsou vydávány Ministerstvem financí ČR podle stanoveného vzoru splňujícího zákonné požadavky na exekuční titul, a není tedy na místě do nich vyznačovat jiné údaje než ty, které jsou v nich předtištěny, tj. např. na nich vyznačovat razítkem další doložku vykonatelnosti. Pokud se týká názoru odvolacího soudu, že pokutový blok „se nejeví být řádným exekučním titulem, neboť údaj o převzetí složenky je přeškrtnut“, pak dovolatel uvedl, že k přeškrtnutí tohoto údaje došlo právě proto, že se povinný rozhodl uhradit uloženou pokutu jinak než složenkou, tj. v hotovosti, přičemž s možností výběru způsobu úhrady pokuty počítá i předtištěný údaj na pokutovém bloku, který obsahuje odkaz „s hvězdičkou“ na „nehodící se škrtněte“. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12. části první ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, se nejprve zabýval přípustností dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), upravuje , odst. 2

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání oprávněného není přípustné podle , odst. 2 ve spojení s , neboť i když odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku, jímž byl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí částečně odmítnut, tak, že jej v tomto rozsahu zamítl, dospěl však při stejném skutkovém a právním základu věci na základě týchž argumentů jako soud prvního stupně k závěru, že nebyla splněna podmínka, kterou zákon pro nařízení výkonu rozhodnutí stanoví, takže okolnosti významné pro rozhodnutí nebyly posouzeny oběma soudy rozdílně.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu proto lze posuzovat jen podle Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné pouze tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Právním posouzením je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy dovozuje ze skutkového zjištění, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti.

V projednávané věci je zamítavé rozhodnutí odvolacího soudu založeno na závěru, že, nepředložil-li oprávněný ani poté, co jej k tomu soud dodatečně vyzval, blok na pokutu na místě nezaplacenou opatřený potvrzením o vykonatelnosti, nebyla splněna podmínka, kterou zákon pro nařízení výkonu rozhodnutí stanoví v věta první ( ). Vzhledem k tomu, že dovolací soud dosud neřešil otázku splnění podmínky podle citovaných ustanovení v situaci, kdy doložkou vykonatelnosti byla opatřena následná výzva k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě vydaná podle , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, která byla oprávněným předložena spolu s návrhem na výkon rozhodnutí a která byla opatřena potvrzením o vykonatelnosti (jíž odvolací soud nepřikládal žádný význam), a protože řešení této otázky bylo pro rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci určující, představuje napadené usnesení odvolacího soudu z tohoto hlediska rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání je důvodné.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Podle věta první k návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti.

Podle ustanovení až 271 se použije s výjimkou a 3 i na výkon vykonatelných rozhodnutí orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelných smírů.

Podle potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí, popřípadě výkazy nedoplatků ten orgán, který je vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.

Podle , o obcích (obecní zřízení), ve znění účinném do 31. 12. 2001, obec vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona. Tímto zákonem je , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Podle , o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2001, tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně 1) (dále jen \"daně\"), které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky (dále jen \"rozpočet republiky\"), rozpočtů obcí, rozpočtů okresních úřadů (dále jen \"územní rozpočty\") a státních fondů České republiky. (dále jen \"fondy\"). Podle odstavce 3 tohoto ustanovení správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. Správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech správy daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost (odst. 2 tohoto ustanovení). Podle odstavce 3 tohoto ustanovení podle tohoto zákona postupují územní finanční orgány a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní (dále jen \"správce daně\"), daňové subjekty, jakož i třetí osoby stanovené v tomto zákoně. Je-li zvláštním zákonem orgánu uvedenému v odstavci 3 svěřeno vybírání odvodů a poplatků sankční povahy, pokut a penále neuvedených v odstavci 1 a jsou-li tyto příjmy odváděny do rozpočtu republiky, do územních rozpočtů a fondů, postupuje se při jejich placení i vymáhání podle části šesté tohoto zákona, s výjimkou ustanovení až 6, až 69, a 72. Při postupu podle části šesté se použijí i ustanovení ostatních částí zákona, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytná (odstavec 4 tohoto ustanovení).

Podle nezaplatí-li daňový dlužník splatný daňový nedoplatek včetně nedoplatku na pokutách uložených podle tohoto zákona v zákonné lhůtě, vyzve ho správce daně, aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení vymáhání nedoplatku provádí správce daně, u něhož je daňový dlužník evidován, daňovou exekucí. O provedení exekuce může správce daně požádat též soud nebo soudního exekutora.

V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že oprávněný se návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí domáhal mimo jiné, aby soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného podle vykonatelného rozhodnutí Městské policie P. o blokové pokutě na místě nezaplacené, blokem série AB/2000 B0121972 ze dne 29. 4. 2001, k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 500,- Kč, neboť povinný pokutu ve stanovené lhůtě dobrovolně nezaplatil. K tomuto návrhu oprávněný připojil kromě ověřené kopie označeného bloku na pokutu na místě nezaplacenou též kopii výzvy k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě, kterou dne 21. 11. 2001 vydal Městský úřad P., odbor finanční, pod č. j. F., opatřenou doložkou vykonatelnosti, podle níž je tato výzva vykonatelná dnem 20. 12. 2001.

Jestliže tedy oprávněný, jemuž ustanovení ukládá vybírání a vymáhání pokut podle , předložil spolu s návrhem na výkon rozhodnutí výzvu adresovanou povinnému k zaplacení nedoplatku v částce 500,- Kč na pokutě na místě nezaplacené podle bloku série AB/2000 B0121972 v náhradní lhůtě, kterou dne 21. 11. 2001 vydal podle Městský úřad P., odbor finanční, pod č. j. F., a která má charakter rozhodnutí, opatřenou potvrzením o vykonatelnosti, pak závěr odvolacího soudu, že nebyla splněna podmínka uvedená v věta první ( ) pro nařízení výkonu rozhodnutí, není správný; dovolací důvod podle byl tudíž naplněn.

Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu podle věty za středníkem zrušil a věc mu podle věty první vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu