Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 492/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 174 065,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 154 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 699,22 Kč za období od 27. 1. 2021 do 15. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 154 675 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 19 390,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 293,58 Kč od 27. 1. 2021 do 15. 2. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 192,20 Kč za období od 27. 1. 2021 do 15. 2. 2021, úrok 15 % ročně z částky 173 565,31 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 19 390,91 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 29 214,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 154 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 699,22 Kč za období od 27. 1. 2021 do 15. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 154 675 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 19 390,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 293,58 Kč od 27. 1. 2021 do 15. 2. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 192,20 Kč za období od 27. 1. 2021 do 15. 2. 2021, úrok 15 % ročně z částky 173 565,31 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 19 390,91 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 29 214,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném v tomto řízení domáhá zaplacení částky ve výši 174 065,31 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Svou aktivní věcnou legitimaci dovozuje na základě dvou smluv o postoupení pohledávek, a to smlouvy ze dne 24. 2. 2021 uzavřené mezi společnostmi anonymizováno právnická osoba (dále též„ přechodná věřitelka“) a právnická osoba (dále též„ Banka“) a smlouvy ze dne 9. 3. 2021, kterou uzavřela přechodná věřitelka se žalobkyní. K samotné pohledávce žalobkyně tvrdí, že dne 20. 9. 2019 došlo mezi Bankou a žalovaným k uzavření Smlouvy o úvěru Optimální splátka číslo (dále též jako„ Smlouva“). Banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace specifikovaných závazků a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 15 % ročně a s dalšími poplatky dle této Smlouvy a Ceníku Banky, to vše při dodržování dohodnutých podmínek. Konečná výše úvěru, která byla odvislá od výše konsolidovaných závazků, byla stanovena v Oznámení o ukončení čerpání úvěru, na základě čehož byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 178 270 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 173 565,31 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 16 293,58 Kč, dlužného úroku z prodlení ve výši 891,42 Kč a dlužných poplatků ve výši 500 Kč. Úroky požaduje jak v uvedené kapitalizované výši, tak jako běžící úroky z nesplacené jistiny od data 26. 1. 2021 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem soudu výslovně souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. na základě doposud předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného ustanovení by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním.
6. Dne 20. 9. 2019 žalovaný, identifikovaný občanským průkazem číslo platným od 9. 7. 2018 do 9. 7. 2028, podepsal v pozici Klienta Banky Návrh na uzavření smlouvy o anonymizována dvě slova číslo. Návrh je opatřen v poli„ Převzetí návrhu“ razítkem Banky a podpisem jejího zástupce. Dle úvodních ustanovení Návrhu se Banka zavazuje v souladu s podmínkami této Smlouvy o příjmení anonymizováno poskytnout Klientovi úvěr s pevně danou stanovenou dobou trvání a Klient se zavazuje vrátit Bance prostředky poskytnuté jako úvěr a uhradit rovněž úroky z poskytnutého úvěru a sjednané poplatky. Návrhem je žádáno o poskytnutí úvěru o jistině 198 970 Kč, který by měl být splácen 120 měsíčními splátkami ve výši 3 211 Kč. Splatnost splátek byla stanovena na vždy 1. kalendářní den v měsíci (čl. VII. odst. 1 Smlouvy). Sazba ročního úroku je stanovena na 15 %, RPSN činí 15,87 %. Celková částka splatná Klientem dle smlouvy činí 386 145 Kč. Dle čl. III. Smlouvy je o úvěr žádáno za účelem úhrady dluhu Klienta vůči Bance (konsolidovaný dluh), tedy čerpání úvěru ve výši 198 970 Kč bude použito na úhradu dluhu Klienta ve výši 173 000 Kč, který vznikl dne 14. 1. 2011 a je označen jako„ KS kreditní karty splátkové“. Bylo stanoveno, že úvěr bude čerpán tak, že Banka použije výše uvedené části úvěru ke splacení dluhů Klienta vymezených v čl. III. Smlouvy. Úvěr bude sjednaným způsobem čerpán – použit Bankou dohodnutým způsobem – nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne uzavření Smlouvy. Pohledávky Banky z úvěru budou evidovány na účtu č. bankovní účet, který je rovněž účtem pro splácení úvěru. Součástí návrhu je i ujednání o možnosti prohlásit dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků za splatné, v případě, že nastane některá z tzv. závažných skutečností, kterou je mimo jiné prodlení s některou platební povinností (čl. XIII. odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. XII. odst. 1 písm. a) Smlouvy). V úvodní části návrhu jsou vyplněny vybrané údaje o Klientovi, dle kterých je tento rozvedený, druh bydlení specifikoval jako„ jiné“. Má vysokoškolské vzdělání, je zaměstnán jako ředitel ve společnosti s oborem činnosti pohostinství. Dále je uvedeno, že čistý měsíční příjem Klienta činí 25 000 Kč, jeho nezbytné měsíční výdaje (bez bližší specifikace) činí 5 500 Kč, limity kreditních karet a kontokorentů činí 60 000 Kč a splátky úvěrů 5 000 Kč /návrh na uzavření smlouvy na čl. 20 spisu/
7. Dne 20. 9. 2019 byla zástupci Banky podepsána Akceptace návrhu Smlouvy o anonymizována dvě slova číslo. Obsahem je potvrzení, že Banka návrh na uzavření této Smlouvy přijala. /akceptace návrhu na uzavření smlouvy na čl. 25 spisu/
8. Banka adresovala žalovanému dopis označený jako Oznámení o ukončení čerpání úvěru ze dne 25. 9. 2019, kterým oznámila, že úvěr dle smlouvy číslo byl čerpán dohodnutým způsobem. Celková vyčerpaná částka úvěru činí 178 270 Kč, výše úrokové splátky činí 2 882,60 Kč, celková výše úrokové splátky činí 2 877 Kč /oznámení o ukončení čerpání úvěru na čl. 70 spisu/
9. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného číslo platného do 23. 1. 2014 /kopie OP na čl. 37 spisu/
10. Banka vedla Souhrnný výpis pohybů na účtu číslo za období od 1. 1. 2000 do 8. 3. 2021. Dne 24. 9. 2019 je evidován debet ve výši 178 270 Kč. Od následujícího období jsou na kreditní straně evidovány platby ve výši 23 525 Kč Poslední kreditní obrat je ve výši 2 900 Kč ze dne 8. 6. 2020 /souhrnný výpis pohybů na účtu na čl. 38 spisu/
11. Banka adresovala žalovanému doporučený dopis ze dne 26. 1. 2021, jehož obsahem je prohlášení o okamžité splatnosti již vyčerpaných částek úvěru číslo z důvodu porušování smlouvy. Banka informovala žalovaného, že mu tímto vzniká povinnost vrátit Bance veškeré poskytnuté peněžní prostředky, zaplatit úroky a poplatky. Výzva obsahuje i upozornění na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou, nebude-li splatná částka uhrazena. /prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu na čl. 58 spisu/. Banka přechodné věřitelce předala přehled podacích čísel odeslaných dopisů Prohlášení o okamžité splatnosti, přičemž v seznamu figuruje i dopis odeslaný žalovanému dne 27. 1. 2021 pod podacím číslem anonymizováno /přehled podacích čísel na čl. 62 spisu/
12. Mezi Bankou a přechodnou věřitelkou byla uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018 Smlouva předpokládá, že na základě jednotlivých následných smluv budou postupovány na přechodnou věřitelku pohledávky Banky vůči dlužníkům vzniklé na základě čerpání úvěrů. Obsahuje úpravu podmínek pro postupování pohledávek. Banka se zavázala přechodné věřitelce postupovat za úplatu soubor Pohledávek s veškerým příslušenstvím, zajištěním a všemi dalšími právy. /rámcová smlouva o postupování pohledávek na čl. 39 spisu/
13. Dne 22. 2. 2021 podepsal zástupce přechodné věřitelky a dne 24. 2. 2021 podepsali zástupci Banky Smlouvu o postoupení pohledávek č. 2018 číslo. Na jejím základě Banka postupuje a přechodná věřitelka přijímá pohledávky specifikované v Příloze číslo této smlouvy. /smlouva na čl. 46 spisu, druhá strana/ V příloze číslo Smlouvy je na řádku 34 uvedena také pohledávka Banky za žalovaným z titulu smlouvy číslo jejíž celková výše činí 191 250,31 Kč, jistina po splatnosti činí 173 563,31 Kč, smluvní úrok po splatnosti 16 293,58 Kč, úrok z prodlení po splatnosti 891,42 Kč a poplatek po splatnosti 500 Kč /příloha číslo na čl. 47 spisu/ Banka oznámila dopisem ze dne 8. 3. 2021 přechodné věřitelce přijetí úplaty dle Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo. /potvrzení na čl. 56 spisu/
14. Dne 9. 3. 2021 byla mezi žalobkyní a přechodnou věřitelkou uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek. Předmětem smlouvy je postoupení souboru pohledávek uvedených v příloze číslo z přechodné věřitelky na žalobkyni s veškerým příslušenstvím. /smlouva o postoupení pohledávek na čl. 50 spisu, druhá strana/ Na řádku č. 34 Přílohy č. 1 této smlouvy je evidována pohledávka za žalovaným označená číslem klientské smlouvy číslo, ve výši 191 250,31 Kč. Z pohledávky činí 173 656,31 Kč jistina po splatnosti, 16 293,58 Kč smluvní úrok po splatnosti, 891,42 Kč úrok z prodlení po splatnosti a 500 Kč poplatek po splatnosti. /Příloha ke Smlouvě o postoupení pohledávek na čl. 52 spisu/
15. Banka vyhotovila dopis ze dne 19. 3. 2021, kterým žalovanému oznámila, že postoupila pohledávku ze smlouvy číslo na přechodnou věřitelku. /vyrozumění o postoupení pohledávky na čl. 69 spisu/ Banka adresovala přechodné věřitelce přehled podacích čísel týkající se odeslaných dopisů vyrozumění o postoupení pohledávky, přičemž v seznamu figuruje zásilka žalovanému ze dne 19. 3. 2021 pod podacím číslem anonymizováno /přehled podacích čísel na čl. 64
16. Přechodná věřitelka adresovala žalovanému dopis ze dne 20. 4. 2021, jehož obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky přechodné věřitelky vyplývající ze smlouvy o anonymizováno splátce číslo na žalobkyni. /oznámení o postoupení pohledávky na čl. 57 spisu/ Právní zástupce žalobkyně vede seznam oznámení o postoupení pohledávky z přechodné věřitelky na žalobkyni odeslaných dne 20. 4. 2021, přičemž mezi takto evidovanými oznámeními figuruje i pohledávka za žalovaným z produktu anonymizováno splátka. /seznam odeslaných oznámení na čl. 59 spisu/
17. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému dne 21. 4. 2021 Předžalobní výzvu k úhradě, kterou jej vyzval k zaplacení dluhu 218 667,82 Kč s příslušenstvím, který vznikl neuhrazením smlouvy číslo. Žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání předmětné pohledávky žalobkyně. /předžalobní výzva na čl. 60 spisu/. Právní zástupce žalobkyně eviduje odeslání této výzvy ke dni 21. 4. 2021 ve svém seznamu odeslaných předžalobních výzev. /seznam na čl. 61 spisu/
18. Z ostatních provedených důkazů (Ceník produktů a služeb Banky, Produktové podmínky Banky, Všeobecné obchodní podmínky Banky) soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti nad rámec výše uvedených. Dané listinné důkazy směřovaly k prokázání skutečností, jejichž zjišťování bylo s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečné.
19. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu:
20. Žalovaný v pozici Klienta Banky podepsal dne 20. 9. 2019 Návrh na uzavření smlouvy o anonymizováno splátce číslo který byl Bankou přijat podpisem Akceptace ze dne 20. 9. 2019. Na základě Smlouvy se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr s pevně danou stanovenou dobou trvání a žalovaný se zavázal vrátit Bance poskytnuté prostředky a uhradit úroky a sjednané poplatky. Jistina úvěru dle Smlouvy činí 198 970 Kč, splátky splatné vždy k 1. kalendářnímu dni v měsíci jsou stanoveny na 3 211 Kč při RPSN 15 %. Celková částka splatná Klientem dle smlouvy činí 386 145 Kč. Úvěr byl poskytnut za účelem úhrady předchozího dluhu žalovaného vůči Bance ve výši 173 000 Kč z roku 2011. Sjednaný způsob čerpání předpokládá, že Banka použije úvěr ke splacení dluhů žalovaného. Účastníci také ujednali, že Banka může prohlásit dosud nesplacené částky úvěru za splatné, nastane-li prodlení žalovaného s některou platební povinností. Žalovaný vyplnil ve standardizovaném formuláři Návrhu na uzavření Smlouvy údaje o svém stavu (rozvedený), druhu bydlení (jiné), vzdělání (vysokoškolské), zaměstnání (ředitel ve společnosti z oboru pohostinství), čistém měsíčním příjmu (25 000 Kč), výši nezbytných měsíčních výdajů (5 500 Kč), limitech kreditních karet a kontokorentů (60 000 Kč) a o splátkách úvěrů (5 000 Kč). Banka oznámila žalovanému dopisem ze dne 25. 9. 2019, že úvěr byl čerpán dohodnutým způsobem a celková vyčerpaná částka 178 270 Kč má být splácena splátkami po 2 877 Kč. Na úvěrovém účtu, na němž mají být dle Smlouvy evidovány pohledávky Banky, byl ke dni 24. 9. 2019 zaevidován debetní obrat ve výši 178 270 Kč. Na kreditní straně jsou za následující sledované období evidovány kreditní obraty, úhrady žalovaného, v celkové výši 23 525 Kč Poslední kreditní obrat je ze dne 8. 6. 2020 ve výši 2 900 Kč. Banka odeslala žalovanému dopis ze dne 28. 7. 2020, jehož obsahem je informace o tom, že přistoupila k prohlášení okamžité splatnosti úvěru z důvodu nesplnění povinností. Zároveň žalovaného informovala, že mu tímto vzniká povinnost vrátit veškeré poskytnuté prostředky. Banka uzavřela s přechodnou věřitelkou Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek č. 2018, která upravuje obecné podmínky pro postupování souboru pohledávek Banky vzniklých na základě čerpání úvěrů. Na jejím základě byla uzavřena Smlouva ze dne 24. 2. 2021 č. 2018 číslo o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze číslo mezi nimiž je specifikována i pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy číslo. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky z Banky na přechodnou věřitelku, oznámila Banka žalovanému dopisem odeslaným dne 19. 3. 2021. Dne 9. 3. 2021 byla mezi žalobkyní a přechodnou věřitelkou uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení souboru pohledávek uvedených v příloze číslo mj. i pohledávky za žalovaným z klientské smlouvy číslo ve výši 191 250,31 Kč. Přechodná věřitelka oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni žalovanému dopisem podaným dne 20. 4. 2021 k poštovní přepravě. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 218 667,82 Kč předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2021.
21. Při podpisu smlouvy byl žalovaný ztotožněn občanským průkazem s platností do roku 2028. Byť se jedná o jiný občanský průkaz, než byl předložen žalobkyní v kopii k důkazu, jednalo se o průkaz v dané době platný, jak vyplývá z lustrace na čl. 71 spisu. Není tedy pochyb o tom, že Návrh na uzavření smlouvy o anonymizováno splátce byl podepsán žalovaným.
22. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).
23. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.
24. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
31. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
32. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí peněžních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést sjednaným způsobem.
33. Dále bylo uzavřeno, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona o spotřebitelském úvěru korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
34. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně svá zjištění omezila pouze na omezené údaje uvedené žalovaným ohledně jeho příjmu, zaměstnání a některých závazků. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl tedy omezen výhradně na údaje uvedené klientem, které právní předchůdkyně žalobkyně sama dále nijak neověřovala, nevyžádala si žádné listiny k ověření údajů získaných od žalovaného. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak bylo omezeno pouze na údaje uvedené výhradně žalovaným ve smlouvě, aniž byly získány a přezkoumány listiny dokládající jeho bonitu. Tedy již tato skutečnost zakládá úvahu o nedostatečném přezkumu schopnosti žalovaného úvěr splácet, neboť při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného není možné vycházet pouze z jím uváděných údajů. Nadto z poskytnutých údajů ani není známa konkrétní skladba výdajů žalovaného, tyto nebyly nejenom specifikovány, ale ani ověřeny. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Taktéž je nutno konstatovat, že z důkazů provedených v řízení je zřejmým, že se nejednalo o jediný závazek žalovaného, kdy tato skutečnost nutně musí vést ke zvýšené obezřetnosti při posouzení úvěruschopnosti. Je tak zřejmé, že nebylo postupováno s řádnou, odbornou, péčí. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
35. V řízení bylo prokázáno, že Banka žalovanému bezhotovostní operací poskytla částku ve výši 178 200 Kč, a že žalovaný na uvedenou částku plnil 23 525 Kč. Provedení dalších úhrad ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno ani prokázáno. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 154 675 Kč (178 200 Kč – 23 525 Kč) a je povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 154 675 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl tudíž zavázán k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od 27. 1. 2021 (den následující po prohlášení okamžité splatnosti), kdy již měl mít vědomí o tom, že uvedenou částku musí vrátit, a nadále s ní nesmí disponovat. Ohledně dalších požadovaných plnění byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut.
36. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.
37. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 174 065,31 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 154 675 Kč (88,86 %), žalovaný byl úspěšný pro částku 19 390,31 Kč (11,14 %). Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 88,86 % - 11,14 %, tedy 77,72 % (po zaokrouhlení 78 %). Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 455 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 6 963 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši á 8 100 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 7, bodu 5, § 13, odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 5 292 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 78 % z částky 37 455 Kč, tedy náhradu ve výši 29 214,90 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.