Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5123/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně I., s. r. o., zastoupené Mgr. D. T., advokátem, proti žalovaným 1) Z. U., zastoupenému JUDr. P. J., advokátem, 2) A. U., a 3) P. Š., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného proti  rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. května 2007, č. j. – 100, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

První žalovaný podal proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. května 2007, č. j. – 100,  dovolání, jež neobsahovalo žádné dovolací důvody (tzv. blanketní dovolání) s tím, že jej „z důvodu immobilní pracovní neschopnosti práv. zástupce odůvodní ve lhůtě do 15. října 2007.“

Podle ustanovení (dále též jen „ “) dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty          k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Jak se podává ze spisu, dovolatel byl zastoupen již v okamžiku podání dovolání (viz plná moc na č. l. 107), přičemž dovolání bylo podáno k poštovní přepravě dne 7. září 2007. Dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli doručen dne 10. července 2007. Lhůta k odstranění  vad dovolání doplněním některého z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v ustanovení a 3 tak marně uplynula dnem  10. září 2007 (pondělí). Dovolatel dovolání následně neodůvodnil, a to ani po uplynutí této lhůty.

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů                 se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit               o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Ustanovení tak zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání nedocházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty, které je častým důvodem průtahů v řízení (shodně srov. též důvodovou zprávu k , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jehož prostřednictvím bylo uvedené ustanovení včleněno do ). Lhůta určená v ustanovení je pak lhůtou propadnou (prekluzivní), jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet z úřední povinnosti, musí dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení odmítnout, a to za přiměřeného použití ustanovení , věty první (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání ve shodě s podaným výkladem podle                 a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první, a , neboť dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a ostatním účastníkům v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2009

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu