Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4335/2007

U S N E S E N Í

Dovolaní žalobců se odmítá.

Stručné odůvodnění

( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. dubna 2007, č. j. -102, potvrdil podle (dále jen „ ) rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. srpna 2006, č. j. -72, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 18. září 2006, č. j. -77, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobcům částku 1.788.500,- Kč s příslušenstvím, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady nákladů placených státem. Odvolací soud též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Městský soud vyšel se zjištění, že žalobci jsou spoluvlastníky budovy v P., v níž je umístěna výměníková stanice, která byla vybudována v rámci komplexní bytové výstavby sídliště Skalka a byla provozována v souladu s , pro veřejný rozvod tepla ode dne 15. 5. 1972. Nejpozději tímto dnem byla stavba zatížena ve prospěch právního předchůdce žalované věcným břemenem vzniklým podle a odst. 3 , které mimo jiné opravňuje provozovatele zařízení pro veřejný rozvod tepla k bezplatnému užívání prostoru, v nichž je zařízení umístěno. Stanice po modernizaci zabírá plochu o výměře 34,88 m2 (oproti původní ploše 255,5 m2). Žalobci požadují po žalované náhradu za to, že užívá výměníkovou stanici jako věcné břemeno, aniž by cokoliv žalobcům hradila; dále uplatňují náhradu škody spočívající v tom, že žalovaná znemožňuje hlukem pocházejícím z provozu výměníkové stanice užívat zbytek plochy, která původně sloužila k provozu výměníkové stanice. Odvolací soud uzavřel, že žalované vzniklo bezúplatné věcné břemeno na nemovitosti žalobců podle zmíněného ustanovení , které zůstalo ve smyslu zachováno. Ve světle rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. a na něj navazujícího nálezu sp. zn. je podle odvolacího soudu třeba na danou problematiku nahlížet tak, že práva a povinnosti ze zřízeného věcného břemene vyplývají nikoliv z právní úpravy, na jejímž základě vznikla, nýbrž ze současné zákonné konstrukce věcných břemen. Pokud současné speciální předpisy zákonných věcných břemen neupravují náhrady související s jejich výkonem, je třeba podle soudu použít úpravu soukromoprávní. S odkazem na (dále jen „o. z.“) odvolací soud připomněl, že žalobci se nemohou domoci náhrady za užívání věcného břemene z titulu bezdůvodného obohacení, které vyvozují od obvyklého nájemného, nýbrž jen případného nároku podle o. z., což však není posuzovaný případ. V důsledku toho neshledal ani důvod postupu podle Jako důvodný neposoudil ani požadavek žalobců na zaplacení náhrady škody v podobě ušlého zisku ve vztahu ke zbylé uvolněné ploše a její nemožnosti ji pronajmout v důsledku hluku, který výměníková stanice vydává, když ten je pro výměníkovou stanici přípustný.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Jeho přípustnost odvozují z ustanovení a dovolací důvody shledávají v naplnění předpokladů ustanovení a b) Za otázku zásadního významu považují v jakém rozsahu má platit oprávněný z věcného břemene vlastníku nemovitosti v případě, že předmětné věcné břemeno vzniklo podle „elektrizačního zákona“ před rokem 1989 zda je možno způsobit škodu vlastníku nemovitosti provozem výměníkové stanice, která byla řádně kolaudována.

Navrhují, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření žalovaná navrhla zamítnutí resp. odmítnutí podaného dovolání.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým

se mění , , ve znění pozdějších předpisů,

a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení ásl., násl. a o. z. odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např.rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. července 2002, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. února 2009, sp. zn. ). Pokud je v dovolání uplatněn dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu a jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle

písm. c) , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne

29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení

s § 218 písm. c) téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení nemají na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. září 2009

JUDr. Pavel   P a v l í k , v. r.

předseda senátu