Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 48/2022-18
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 19. 2. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 19. 2. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila pohledávkou, kterou nabyla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 od společnosti právnická osoba se sídlem na anonymizováno (dále jen„ původní věřitelka“). Žalobkyně v návrhu popsala, že žalovaný uzavřel s původní věřitelkou dne datum Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původní věřitelky, respektive formou textové zprávy SMS. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 18. 2. 2014. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když dne 18. 2. 2014 původní věřitelce zápůjčku ani částečně nesplatil. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 500 Kč, jež představuje neuhrazenou jistinu zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožadovala. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 19. 5. 2020, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Soud se nejprve zabýval otázkou své příslušnosti. Zdejší soud dospěl k závěru, že je příslušný o věci rozhodovat s ohledem na ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ Brusel I bis“), dle kterého smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Na případ soud aplikoval český právní řád s ohledem na čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť mezi stranami proběhla volba práva.
5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky. Původní věřitelka uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, podle které původní věřitelka půjčila žalovanému částku ve výši 500 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce částku ve výši 550 Kč sestávající z jistiny ve výši 500 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 50 Kč. Původní věřitelka žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný ovšem neuhradil svůj závazek vůči žalobkyni řádně a včas.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení. Původní věřitelka platně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Lze přisvědčit, že žalovaný dohodnutou částku žalobkyni nesplatil a byl povinen zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 368 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 800 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 advokátního tarifu omezena výší tarifní hodnoty, dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 168 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.
9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.