Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2642/2009

U S N E S E N Í

I.      Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. února 2009, č.j. -280, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. února 2008,                              č.j. -252, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 25. května 2009,                        č.j. -252, ve výroku II. o zamítnutí žaloby, aby žalovaná byla povinna bezplatně opravit vady díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 12.9.2001, projevující se odlupováním laku a glazur na dodaných oknech a dveřích, a dále ve výrocích III. a IV., kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, který dospěl k závěru, že žalobkyně nemá nárok na odstranění vad díla projevujícími se odlupováním laku a glazur na dodaných oknech a dveřích. Vyšel přitom ze zjištění, že dílo bylo řádně předáno předávacím protokolem bez zjištění vad a nedodělků, a že příčinou namítané vady díla byla skutečnost, že žalobkyně nerespektovala pokyny žalované, jako zhotovitelky, o dodržování určené vlhkosti v uzavřených prostorách, s nimiž byla seznámena v předávacím protokolu. Odvolací soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně je odborníkem s předmětem podnikání ve výstavbě a provádění staveb, jejich změn a odstraňování, tudíž byla dostatečně kvalifikována k tomu, aby prostory, ve kterých montáže oken a dveří podle jejího požadavku v listopadu 2001 proběhly, připravila tak, aby se v prostorách vyšší stupeň vlhkosti nevyskytoval, resp. vlhkost se minimalizovala větráním a vysoušením stavby na maximální povolenou vlhkost 65%, jak byla v protokolu o předání žalovanou informována.

Odvolací soud uzavřel, že žalovaná nenese odpovědnost za vzniklé vady díla podle  § 560 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), neboť nebylo prokázáno, že by reklamovaná vada díla – poškození oken a dveří – vznikla porušením povinnosti žalované, či jejím zaviněním.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, domnívajíc se, že dovolání je proti tomuto rozhodnutí přípustné podle S odkazem na se dovolává důvodu nesprávného právního posouzení odpovědnosti za vady díla a dovolacího důvodu ve smyslu s tím, že řízení bylo postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatelka nesouhlasí s tím, že by žalovaná neodpovídala za vady oken a dveří spočívající v olupování laku a glazur, a že příčinou vady bylo nerespektování pokynů žalované dané žalobkyni. Dovolatelka namítá, že žalovaná nikdy neupozornila žalobkyni, že by termín, materiál nebo postup prací nebyl vhodný, a pokyn žalované o dodržování určité vlhkosti v nedokončené stavbě, učiněný až v předávacím protokolu, považuje za opožděný. Rovněž nebylo vedeno žádné dokazování o procentu nedodržené vlhkosti v budově, kde byla okna a dveře namontovány. Domnívá se, že odvolací soud rovněž pochybil, vzal-li v úvahu, že dovolatelka, jako objednatelka, podniká ve stavebnictví. Objednateli nemůže jít podle názoru dovolatelky tato skutečnost k tíži; nemůže mít na posouzení věci žádný vliv. Dovolatelka poukazuje na objektivní odpovědnost žalované za vady díla ve smyslu obch. zák., proto není podle jejího názoru na dovolatelce, aby jako objednatelka prokazovala porušení povinností zhotovitele. Poukazuje na to, že v řízení nebylo ani prokázáno, že by existovaly důvody, pro něž by se žalovaná, jako zhotovitelka, mohla zprostit své odpovědnosti.

Dovolatelka formulovala v dovolání následující otázky zásadního právního významu:

1) Zda lze zhotovitele díla, které vykazuje vady, zbavit odpovědnosti za vady bez toho, že by byl prokázán kterýkoliv důvod uvedený v obchodním zákoníku jako důvod pro zproštění odpovědnosti, když ani smlouva o dílo samostatně odpovědnost za vady neupravuje.

2) Zda je dostatečné poučení, týkající se zvláštních podmínek užívání, provedené zhotovitelem po dokončení předaného díla.

3) Zda lze přenést odpovědnost za vady díla na objednatele nebo zbavit zhotovitele odpovědnosti za vady díla pouze z důvodu, že objednatel je odbornou osobou ve svém oboru.

4) Zda může být objednávka díla a uzavření smlouvy, v níž je odsouhlasena dodávka díla a termín dodání sama o sobě pokynem podle § 551 odst. 1 a § 651 obch. zák., a může vést k tomu, že zhotovitel za vady díla neodpovídá.

Dovolatelka navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu a soudu prvního stupně v zamítavém výroku byl zrušen a věc vrácena v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání žalobkyně navrhla jeho odmítnutí, neboť se domnívá, že odvolací soud rozhodl ve věci v souladu s hmotným právem. Poukazuje, že za vady díla podle § 560 odst. 3 obch. zák. by jako zhotovitelka odpovídala jen za prokázané situace, že by při provádění díla porušila nějakou povinnost a ta byla příčinou vzniku reklamovaných vad. Žalovaná zdůrazňuje, že taková skutečnost v řízení žalobkyní nebyla prokázána. Naopak ze znaleckého posudku vyplynulo, že příčinou vzniku reklamovaných vad bylo jednání žalobkyně, která nedodržela pokyn žalované ohledně větrání stavby a nezajistila v uzavřených prostorách potřebnou dovolenou vlhkost.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání žalobkyně bylo podáno včas ( ) a byla řádně zastoupena advokátkou ( ), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V dané věci není dovolání přípustné podle , je-li napadán potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu a není přípustné ani podle , neboť v dané věci soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jediným rozsudkem.

Zbývá tedy posoudit, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a je přípustné podle

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci,                  ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž se musí jednat o takovou právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé    po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu jiné otázky, zejména posouzení správnosti skutkových zjištění (srov. ), přípustnost dovolání neumožňují.

Při dovolání do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny. Skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí.

Skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází z neúplného dokazování, jak dovolatelka namítá ohledně absence zjišťování konkrétní vlhkosti na stavbě v daném čase, je nutno konstatovat, že námitka k neúplnému dokazování by mohla vést k závěru, že řízení je postiženo vadou ve smyslu , která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ale zároveň je třeba uvést, že z důvodu uvedeného v tomto ustanovení může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná, napadá-li dovolatelka pouze zjištěný skutkový stav věci, z němuž dospěly oba soudy s přihlédnutím k závěrům znaleckého posudku, jímž byla zjištěna příčina vady díla, spočívající v jednání žalobkyně. Dovolatelka zároveň brojí proti hodnocení provedených důkazů.

Je nutno připomenout, že námitky k nesprávnému hodnocení důkazů však nemohou být předmětem dovolacího přezkumu při uvažované přípustnosti dovolání podle (srov. a , komentář, Bureš, Drápal, Krčmář a kol., C.H.BECK, 7. vydání r. 2006, str. 1268).

Dovolatelka v dovolání vytváří své vlastní skutkové závěry o tom, že příčinou vady díla byla opožděná informovanost žalobkyně o užívání díla, když poučení o dodržování určité vlhkosti v uzavřené novostavbě ji bylo dáno až při předání díla. Dovozuje, že v průběhu stavby není možno dodržet pokyny žalované o dodržování potřebné vlhkosti v prostorách uzavřené novostavby. Taková skutková zjištění soudy však neučinily.

K dovolatelkou první položené otázce je nutno přijmout závěr, že tato otázka je neoprávněná, neboť vychází z jiných skutkových zjištění, než k jakým dospěl odvolací soud. Ze skutkových zjištění obou soudů vyplynulo, že vada díla, spočívající v odlupování laku a glazur oken a dveří, byla způsobena nesprávným jednáním žalobkyně, která byla na způsob užívání zhotoveného díla žalovanou upozorněna při předání díla. Ze skutkových zjištění ani nevyplývá, že by žalobkyně, jako objednatelka a uživatelka díla, nemohla zajistit splnění požadavku na užívání díla – tj. zajištění vlhkosti do 65%, a to i v zimě.

Otázku druhou, týkající se dodatečného poučení o užívání díla, je rovněž třeba považovat za nedůvodnou, neboť ze skutkových zjištění nevyplývá, že by poučení o užívání díla, učiněné žalovanou až při předání díla, bylo opožděné.

Dovolatelkou položená třetí otázka je pro posouzení věci nerozhodná, neboť v dané věci se nejedná o odpovědnost za vady zhotovitele, který by se na základě výše uvedených skutkových zjištění měl své odpovědnosti za vady zprostit.

K otázce čtvrté, položené dovolatelkou, je třeba opět připomenout skutkové závěry obou soudů, z nichž nevyplývá, že by předmětná okna byla nevhodná pro zabudování do nedokončené stavby v listopadu, proto je nutno konstatovat, že tato otázka je dovolatelkou vytvořena na podkladu svých vlastních skutkových zjištění, odlišných od skutkových závěrů přijatých odvolacím soudem, a je nutno ji též považovat za neopodstatněnou pro právní posouzení dané věci.

Odvolací soud tedy rozhodl v souladu s hmotným právem, jestliže uzavřel, že žalovaná neodpovídá za vady díla, jestliže žalobkyně nerespektovala pokyny žalované k užívání díla, a že toto jednání žalobkyně bylo příčinou vzniklé vady díla.

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně není podle přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve smyslu po právní stránce zásadní význam, neřešil-li odvolací soud otázku odpovědnosti za vady díla v rozporu s hmotným právem. Dovolací soud ani z jiných okolností nedospěl k závěru o tom, že napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam má.

Není-li dovolání žalobkyně přípustné, Nejvyšší soud jej podle ustanovení věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , ,   a Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 2 250 Kč , , v návaznosti na a , ve znění vyhl. č. , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ( vyhl.č. , ve znění vyhl. č. ), a po přičtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 484,50 Kč (srov. , z. č. ), tedy celkem ve výši 3 034,50 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.

V Brně dne 16. září 2009

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu