Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
21 C 40/2022-17
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 53 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 26 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 900 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 26 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 53 850 Kč od 14. 7. 2018 do 27. 5. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 26 950 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 26 900 od 28. 5. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 26 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 900 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 26 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 53 850 Kč od 14. 7. 2018 do 27. 5. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 26 950 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 26 900 od 28. 5. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 53 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 53 850 Kč od 14. 7. 2018 do zaplacení. Žalobkyně požadovala tuto částku z titulu Smlouvy o anonymizováno uzavřené s žalovaným dne 19. 5. 2017.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:
1/ Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 19. 5. 2017 Smlouvu o anonymizována dvě slova číslo. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutí této částky úrok ve výši 12 250 Kč, poplatek za zpracování a doručení anonymizováno ve výši 7 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 61 950 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1 032,50 Kč (prokázáno Smlouvou o anonymizována dvě slova číslo ze dne 19. 5. 2017, formulářem pro standardní informace o anonymizována dvě slova ze dne 17. 5. 2017).
2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna anonymizováno karta klienta za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že žije v domácnosti sám, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, pracuje u zaměstnavatele právnická osoba, IČO, na pozici recepční, jeho mzda činí 21 000 Kč, příjem z brigády 9 600 Kč a dále pobírá důchod ve výši 14 230 Kč. Celkový čistý měsíční příjem žalovaného tedy činí 44 830 Kč. Výdaje žalovaného činí celkem 16 200 Kč (nájem 8 020 Kč, spoření 480 Kč, další výdaje 5 700 Kč, splátka úvěru / zápůjčky 2 000 Kč). Disponibilní zůstatek žalovaného činí 28 630 Kč. Jako dokumenty k ověření uvedených skutečností byly zaškrtnuty občanský průkaz, pracovní smlouvy, výpisy z bankovního účtu, výplatní pásky, výměr důchodu, nájemní smlouva (prokázáno anonymizováno kartou klienta ze dne 17. 5. 2017).
3/ Žalovaný uhradil žalobkyni po uzavření smlouvy celkem 8 100 Kč a nedoplatek činil 53 850 Kč (prokázáno přehledem plateb k smlouvě číslo).
4/ Žalobkyně zaslala žalovanému dne 17. 5. 2021 předžalobní výzvu, žalovaný však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil (prokázáno výzvou k plnění ze dne 17. 5. 2021 přehledem odeslaných zásilek, podací číslo anonymizováno).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 5. 2017 smlouvu o anonymizována dvě slova ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutí této částky úrok ve výši 12 250 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 7 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 700 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 61 950 Kč v 60 týdenních splátkách po 1032,50 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o anonymizována dvě slova. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, její příjmovou i výdajovou stránku, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona. Soud se nicméně otázkou zkoumání úvěruschopnosti blíže nezabýval (neprováděl podrobnější dokazování) a nečiní konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, neboť má za to, že předmětná smlouva je absolutně neplatná z jiných důvodů.
18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.
19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 195,34 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 197,26 % (včetně poplatku za hotovostní inkaso splátek). Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v květnu 2017 10,08 %, průměrná úroková sazba činila 9,38 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána víc jak 19násobná RPSN (resp. více než 12násobná, odečteme-li poplatek za hotovostní inkaso splátek) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 12 či 19násobkem – rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 ).
20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
21. Poplatek za zpracování a doručení anonymizováno je ve smlouvě vymezen tak, že zahrnuje administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedením žalovaného do evidenčního systému společnosti, zpracováním nezbytných podkladů a dokumentace; doručení úvěru zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením anonymizováno zástupcem žalobkyně v místě bydliště žalovaného při podpisu smlouvy. Žalobkyně tedy na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé anonymizováno běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Nelze přehlédnout, že uvedený poplatek za v podstatě počáteční administraci smluvního vztahu dosahuje pětiny výše zapůjčené částky. Takové ujednání je nepřiměřené a nelze k němu podle § 1815 o. z. přihlížet.
22. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Celková výše poplatku je stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a žalobkyně by nemusela - namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a žalobkyni by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění.
23. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy tak má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny anonymizováno, tj. 26 900 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalovaného (ve výši 8 100 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.
24. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o anonymizováno jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v předžalobní výzvě ze dne 17. 5. 2021, jež byla žalovanému odeslána téhož dne. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalovanému dne 20. 5. 2021, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy - uplynutím lhůty 7 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 28. 5. 2021. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Výše přiznaného úroku z prodlení vychází z §2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku tak, že právo na ni nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci a náhrada nákladů řízení by v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. příslušela žalovanému. Tomu však s ohledem na jeho procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.
26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).