Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1080/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2008, sp. zn. , byl obviněný C. N. B. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dva roky, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Odvolání obviněného, podané proti výroku o trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že uložený trest je nepřiměřeně přísný a že je v rozporu s ustanoveními § 23 tr. zák., § 31 tr. zák. Vyjádřil názor, že při respektování těchto ustanovení mu měl být uložen podmíněný trest odnětí svobody, popřípadě trest vyhoštění, a že pro případ uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody mu alespoň měla být jeho výměra snížena podle § 40 tr. zák. pod dolní hranici sazby. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby mu sám uložil trest v intencích podaného dovolání.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Námitky, které obviněný uplatnil proti výroku o trestu, nespadají pod tento dovolací důvod, i když v nich obviněný dokázal na ustanovení § 23 tr. zák. o účelu trestu, na ustanovení § 31 o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu trestu a jeho výměry a na ustanovení § 40 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici sazby, tedy na ustanovení hmotného práva. Uvedené námitky se nijak netýkají „právního posouzení skutku“ a nelze je podřadit ani pod „jiné … hmotně právní posouzení“ ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejde-li o situaci, kdy výrok o vině nemůže obstát v důsledku toho, že je vadný výrok o trestu, lze samotný výrok o uložení trestu napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil.

Vzájemný vztah obou uvedených dovolacích důvodů je takový, že důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem a důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je speciálním hmotně právním dovolacím důvodem vztahujícím se jen k výroku o uložení trestu. Z logiky tohoto vztahu vyplývá, že samotný výrok u uložení trestu nemůže být napadán prostřednictvím obecného, nýbrž jen prostřednictvím speciálního dovolacího důvodu, který se váže k takovému výroku.

Jestliže byl uložen přípustný druh trestu ve výměře, která spadá do rámce trestní sazby stanovené v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným, nepřichází v úvahu opírat dovolání o námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu. Takové námitky nejsou dovolacím důvodem (k tomu viz č. rozh. tr.).

Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídají ani námitky, jimiž se obviněný domáhal případného snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici sazby za použití ustanovení § 40 tr. zák. Je třeba připomenout, že se jedná o mimořádné snížení trestu odnětí svobody, které je podle § 40 odst. 1 tr. zák. vázáno na okolnosti případu nebo na poměry pachatele. Obviněný v dovolání neuvedl, co konkrétně považuje v okolnostech případu nebo ve svých osobních poměrech za tak mimořádné, aby tím byl odůvodněn postup podle § 40 odst. 1 tr. zák.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. září 2009

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec