Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 77/2022-28
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 400 Kč, dále úrok z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 14. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5% ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 591,89 Kč,
zákonného úroku z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 13. 8. 2021 ve výši 10% ročně,
zákonného úroku z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 14. 8. 2021 do zaplacení ve výši 1,5% ročně,
nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 400 Kč, dále úrok z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 14. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5% ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 591,89 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 13. 8. 2021 ve výši 10% ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 14. 8. 2021 do zaplacení ve výši 1,5% ročně, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Dle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.
2. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení částky 4 400 Kč, úroku z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 591,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 832,17 Kč, smluvní pokuty 2 200 Kč. Dále žalobce požaduje po žalovaném účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, a to za odeslané obyčejný dopis částku 39 Kč, za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy 217 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, žalovaný obdržel částku 4 400 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek 4 905,24 Kč a smluvní úrok z úvěru 40 % ročně za dobu trvání úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný neuhradil ničeho. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zčásti zpět a uvedl, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Žalobce vzal žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 032,17 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 200 Kč. Usnesením podepsaného soudu za dne 9. 5. 2022, č. j. 10 C 77/2022-14 soud řízení v souladu s dispozitivním úkonem žalobce co do částky 7 832,17 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 200 Kč zastavil.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřel s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu nazvanou smlouva o úvěru, dle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 4 400 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 17. 1. 2020 a zaplatit poplatek ve výši 4 905,24 Kč, RPSN činila 11 146,30%. Částka 4.400 Kč byla dne 18. 12. 2019 vyplacena žalovanému v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum podaným k poštovní přepravě dne 29. 7. 2019 společnost právnická osoba sdělila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 10 dnů od obdržení tohoto přípisu. Upomínkou ze dne 10. 8. 2021 upomínal žalobce žalovaného o zaplacení dluhu. Upomínkou ze dne 6. 9. 2021 upomínal zástupce žalobce žalovaného o zaplacení dluhu. Předžalobní upomínkou z 1. 11. 2021 podanou k poštovní přepravě dne 2. 11. 2021 zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Z evidence žalobce je patrno, že žalobce ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným eviduje odeslání obyčejného dopisu dne 6. 9. 2021 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne 5. 10. 2021.
6. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Žalobce v řízení neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když uvedl, že důkazy o prověření úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 400 Kč, nárok žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, je tak v řízení aktivně věcně legitimován, byl proto posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku 4 400 Kč. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 4 400 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky v 10ti denní lhůtě v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum podané k poštovní přepravě dne 29. 7. 2021. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat za použití § 573 o.z. nejdříve od 14. 8. 2021. Žalobce požadoval po žalovanému i zaplacení nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, a to za odchozí dopis ve výši 39 Kč a za osobní návštěvu ve výši 217 Kč. V dané věci soud považuje za účelně vynaložené náklady toliko náklady na jeden dopis vzhledem k tomu, že žalovaný již byl opakovaně upomínán, přesto svou povinnost dobrovolně nesplnil, navyšování dalších nákladů na mimosoudní vymáhání věci má nad rámec jednoho dopisu má proto soud za neúčelně vynaložené. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 4 400 Kč a úroky z prodlení z částky 4 400 Kč za dobu od 14. 8. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,5% ročně dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části, kdy nebyla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno, byla potom žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
12 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. když převážný úspěch ve věci měl žalovaný, náklady řízení mu však nevznikly.
13 Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.