Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4946/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. 3. 2008, č. j. -47, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost k vyklizení tam specifikovaných nemovitostí (hotel P. a přilehlé nemovitosti) v katastrálním území A. Žalobci byla dále odvolacím soudem uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 9.996,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalovaného.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém zejména namítal, že žalovaný nemá žádný právní titul k užívání shora uvedených nemovitostí v důsledku absolutní neplatnosti nájemní smlouvy ze dne 17. 9. 1997, uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Tato skutečnost je ze strany žalobce dovozována z jím tvrzeného nedostatku předchozího souhlasu obecního úřadu k nájmu předmětných nebytových prostor. Dle názoru dovolatele nebyla tato okolnost ze strany nižších instancí správně posouzena. Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podanému dovolání vyjádřil. Tvrdil, že dovolání není důvodné, neboť se žalobci nepodařilo nepochybně a spolehlivě prokázat, že je nájemní smlouva neplatná pro rozpor s platnou právní úpravou. Žalovaný se tedy zcela ztotožnil se závěry obou nižších instancí a navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce zamítl.

Nejvyšším soudem bylo zjištěno, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem. Přípustnost dovolání byla žalobcem dovozována z ustanovení , odst. 3 Uplatněný dovolací důvod lze pak podřadit pod , tj. tvrzené nesprávné právní posouzení věci.

Pro shledání přípustnosti dovolání ve smyslu výše citovaných ustanovení by dovolací soud musel dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Za problém zásadního právního významu však nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí vyřešena v souladu s ustálenou soudní praxí. V této věci je třeba upozornit zejména na nález Ústavního soudu, sp. zn. , na který bylo odkazováno rovněž např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. . Z obojího vyplývá, že pokud obec v daném případě vystupovala na straně pronajímatele, byla podmínka předchozího souhlasu obecního úřadu ve smyslu (ve znění účinném do 1. 12. 1999, viz novela č. ) splněna souhlasem obecního zastupitelstva a platným sjednáním smlouvy o nájmu. Za situace, kdy jako pronajímatel vystupovala právě obec (podle zákona dříve oprávněná k udělení souhlasu k nájmu nebytových prostor), nebylo třeba, aby souhlas udělovala navíc ještě její další organizační složka, pověřená výkonem státní správy ve věcech hospodaření s nemovitostmi (podrobněji viz závěr odůvodnění rozsudku odvolací instance).

Další pro věc určující právní otázkou byl přezkum zákonem uložené povinnosti zveřejnění záměru žalobce k pronajmutí vymezených nemovitostí dle ustanovení tehdy platného , o obcích. Tato podmínka byla odvolacím soudem důvodně shledána za splněnou.

S ohledem na výše uvedené nebylo možné dovodit přípustnost dovolání podle ustanovení Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení a odmítl.

Žalovaný má podle , a právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, vzniklých podáním písemného vyjádření k dovolání. Za tento úkon náleží podle výchozí sazba odměny v částce 6.000,- Kč, redukovaná dvakrát na polovinu ( , a cit. vyhlášky). Poté je nutno přičíst režijní paušál ve výši 300,- Kč ( vyhl. č. ) a 19 % DPH. V součtu tedy náklady přiznané žalovanému činí 2.142,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 9. září 2009

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu