Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4608/2007

U S N E S E N Í

Dovolaní žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění

( ):

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. května 2007, č. j. -183, potvrdil podle (dále jen „ ) rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2006, č. j. -162, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 80.675,- Kč s příslušenstvím, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů placených státem. Soud druhého stupně současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 74.920,- Kč, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaná jakkoliv obohatila na úkor žalobce. Pokud by v důsledku toho, že v souvislosti s řádným nevyklizením bytu vznikla žalobci škoda, odvolací soud konstatoval, že věcí se nebylo třeba z tohoto hlediska zabývat, neboť žalovaná uplatnila včas námitku promlčení tohoto nároku. U včas uplatněného nároku ve výši 5.755,- Kč za nové přihlášení k odběru plynu a elektřiny se žalobci nepodařilo prokázat existenci dohody mezi žalobcem a žalovanou o „přehlášení“ odběru energie namísto jeho odhlášení. Současně odkázal i na závěr soudu prvního stupně o tom, že neexistuje právní předpis, který by omezoval účastníka smluvního vztahu ve způsobu ukončení odběru (jeho odhlášením nebo přehlášením) elektrické energie a plynu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení a c) a dovolací důvod shledává v naplnění předpokladů ustanovení Vytýká zejména tvrzené nesprávné hodnocení vyklizení a předání bytu žalovanou žalobci odvolacím soudem a současně závěr soudů, že uplatňování jeho práva je v rozporu s dobrými mravy podle o. z. U částky 5.755,- Kč trvá na tom, že bylo svědecky dokázáno, že žalovaná porušila dohodu se žalobcem, když se z odběru odhlásila nikoli přehlásila. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání žalobce se písemným podáním své zástupkyně vyjádřila žalovaná a navrhla jeho odmítnutí.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým

se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení (soud prvního stupně sice dřívějším zrušeným rozsudkem rozhodl ve věci samé jinak, ovšem výlučně z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, přičemž ke zrušení tohoto rozsudku došlo rozhodnutím nikoli odvolacího, ale Ústavního soudu ČR) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

odst. 3 Otázku výkladu ustanovení a násl., násl. a

odst. 1 a odvolací soud posoudil v souladu

s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např.rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. ledna 2001, sp. zn. , resp. zprávu Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. prosince 1979, uveřejněnou pod R. č. 22/1972 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Nato, zmiňuje-li dovolatel skutečnost, že soudy dospěly k závěru o promlčení případného nároku na náhradu škody, vytýká jim jen obecně,

že pochybily, aniž by vyložil v jakém smyslu. Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn.

, uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Protože dovolání směřuje i proti výroku rozsudku odvolacího soudu, pokud jím byla zamítnuta žaloba

na zaplacení částky 5.755,- Kč, přípustnost dovolání proti tomuto výroku vylučuje

již samotné ustanovení Dovolání proto bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a 146 odst. 3 , když v dovolacím řízení žalované vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátkou, spočívající v paušální odměně ve výši 5.255,- Kč /srov. , ., , , , a ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006/ a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 5.555,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupkyně žalované, představována částkou 6.610,45 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. září 2009

JUDr. Pavel   P a v l í k , v. r.

předseda senátu