Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3265/2007

U S N E S E N Í

Dovolání žalobkyně se odmítá.

S t r u č n é   o d ů v o d n ě n í

( ):

Krajský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. června 2006, č. j. -61, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne 15. 3. 2004, č. j. V-1396/2004, podle níž se žalovaný stal výlučným vlastníkem budovy v N. K. s využitím jako objekty bydlení na stavební parcele číslo 218/1, sestávající z rodinného domu, mlýna, stájí, kolny, studny a stavební parcely číslo 218/1 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 2422 m2, vše v obci a katastrálním území N. K., je vůči žalobkyni právně neúčinná a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též dovolatelka) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení uvedeného v Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že rozhodnutí soudů obou stupňů považuje za správné a navrhl, aby bylo dovolání zamítnuto.

Podané dovolání není přípustné podle ustanovení

a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam

ve smyslu ustanovení Výklad ustanovení in fine

obč. zák. provedený odvolacím soudem v otázce vynaložení náležité pečlivosti na straně žalovaného za účelem rozpoznání úmyslu své manželky zkrátit uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně, za niž manželka žalovaného odpovídala, není v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2001, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí

a stanovisek pod č. 35, ročník 2002). Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání – srov. ) je zřejmé, že dovolatelka především nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž vyplývá skutkový závěr, který byl pokladem pro právní posouzení věci; nejedná se o námitky nesprávného řešení otázky právní podle a odst. 1

písm. b) , ale o námitky nesprávnosti skutkových zjištění, tedy o dovolací důvod podle , neboť právě ten slouží k nápravě případného pochybení, spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Přípustnost dovolání podle nemohou založit ani námitky žalobkyně vztahující se k procesnímu postupu odvolacího soudu a soudu prvního stupně, jimiž uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení [Srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněný pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § ustanovení , přihlédnuto].

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání podle není tudíž přípustné. Nejvyšší soud ČR je proto jako nepřípustné podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první ve spojení s a , neboť žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 2.250,- Kč [odměna z částky určené podle , snížená na polovinu podle vyhlášky a o dalších 50 % podle ] a náhrady hotových výdajů podle ust. vyhlášky

č. v částce 300,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 2.550,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. září 2009

JUDr. Karel   Podolka, v. r.

předseda senátu