Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3572/2008

ROZSUDEK

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a/ o. A. n. O., b/ o. B., c/ o. D. v Č., d/ o. D. R., e/ o. D. Ř., f/ o. H. Ř., g/ m. H., h/ o. Ch., i/ o. K., j/ o. M., k/ o. N. V., l/ o. O., m/ o. P. u H., n/ o. S., o/ m. T. n. O., p/ o. V. Ch., zastoupených advokátem, proti žalovanému L. ČR, s. p., o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2008, č. j. -255, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové svým rozsudkem výše označeným změnil rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 23. 3. 2007, č. j. -227, kterým bylo ve výrocích I. a II. určeno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemkových parcel č. 868/2, 869/3, 869/5, 869/7, 871/5, 871/7, 871/9 a 871/10 v k.ú. V. Ch., a dále podílovými spoluvlastníky pozemkových parcel č. 319/8, 259/7, 323/2, 324/8, 324/9 a 324/10 v k.ú. A. n. O., tak, že žalobu zamítl a změnil též výrok III. rozsudku okresního soudu tak, že zamítl žalobu o vydání pozemků označených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobci byli zavázáni nahradit společně a nerozdílně žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně v částce 4.000,- Kč a náklady odvolacího řízení v částce 6.000,- Kč. Žalobcům byla též stanovena povinnost nahradit společně a nerozdílně ČR– Okresnímu soudu v R. n. K. náklady řízení v částce 3.331,- Kč.

Odvolací soud rozhodoval ve věci, v níž se žalobci domáhali určení spoluvlastnických podílů na shora uvedených pozemcích, které byly ke dni 31. 12. 1949 ve vlastnictví lesního družstva obcí, založeného dne 28. 6. 1931. Ke dni likvidace lesního družstva byly jeho podílníky výlučně žalující obce, a to v podílech, ve kterých se nyní domáhaly určení existence svých spoluvlastnických práv k pozemkům. Předmětné pozemky byly ke dni účinnosti , o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, ve vlastnictví ČR.

Odvolací soud uzavřel, že pozemky, ohledně nichž se žalobci domáhají určení svých spoluvlastnických práv, představují produkční plochy lesních školek, na kterých jsou z hlavního závlahového zařízení instalovány revizní skružové šachty s uzávěry, zakončující potrubí přivádějící z hlavního zařízení závlahovou vodu, a na ně navazující mobilní části závlahového zařízení (tzv. podrobná závlahová zařízení). Dotčené pozemky se nacházejí v oploceném areálu lesních školek, vybavených popisovanými závlahovými zařízeními, zbudovanými právním předchůdcem žalovaného (s. p. V. státní l. H. K.) jako stavby vodního díla. Odvolací soud dovodil, že tyto pozemky jsou zastavěny revizními skružovými šachtami tvořícími součást staveb vodního díla jako celku, a představují zároveň pozemky, které s pozemky zastavěnými stavbami hlavního závlahového zařízení, vlastněnými v současnosti žalovaným, tvoří jeden funkční celek. Vlastnické právo podle odvolacího soudu k předmětným pozemkům na žalobce nepřešlo, neboť pozemky byly po dni likvidace lesního družstva zastavěny částmi melioračního zařízení vlastněného žalovaným a tyto pozemky zároveň tvoří se sousedními pozemky, zastavěnými hlavním melioračním zařízením, funkční celek.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož důvodnost spatřovali v nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelé též tvrdili, že odvolací řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatelé napadali závěr odvolacího soudu, že předmětné pozemky nepřešly do vlastnictví žalobců z důvodu, že tvoří se sousedními zastavěnými pozemky, které vlastní žalovaný, jeden funkční celek. Pro tento závěr podle dovolatelů nesvědčí ani znalecký posudek Ing. Z., ani vyjádření vodohospodářských orgánů, neboť z nich vyplývá pouhá spojitost s hlavním vodním dílem jako stavbou. Dovolatelé navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podanému dovolání písemně nevyjádřil.

Dovolání bylo podáno ve lhůtě prostřednictvím advokáta ( , ). Dovolání je přípustné, neboť nižší instance rozhodly o meritu věci ve vztahu k dovolatelům odlišně ( ). Dovolací důvody jsou uplatněny podle odst. a/, b/

Dovolání není důvodné.

Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. , formuloval některá interpretační kritéria podstatná pro vydání pozemku, resp. bránící při jejich naplnění restituci. Tato kritéria lze v obecné rovině vztáhnout i na posuzovaný případ. Do vlastnictví obcí nepřecházejí pozemky zastavěné po dni likvidace družstva stavbami ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, a to včetně pozemků, které se zastavěnými pozemky tvoří jeden funkční celek (s výjimkou lesních cest a oplocení, viz ); jsou to pozemky, u nichž existuje:

– funkční spojení předmětných pozemků se stavbami, které plní určený účel (v daném případě lesní hospodářský), přičemž též prostorová návaznost připouští přiznat spojeným nemovitostem povahu uceleného souboru nemovitostí (tzv. areál);

- zvláštní právní režim, jemuž případně pozemek podléhá a který vykazuje účelové sepětí s přilehlou stavbou či provozem (zde lesní pozemky zvláštního určení);

- jestliže by extenzivní výklad mohl vést k závěru o pouze „volném“ spojení pozemku se stavbou a tedy k alternativě jeho vydání, pak je třeba v návaznosti na plnění funkce souboru nemovitostí zvážit, zda tato funkce může být plněna i v redukované míře (případné oddělení části pozemků); jde tedy také o velikost výměry sporných pozemků ve vztahu k ostatním částem areálu.

Nejvyšší soud vycházel při posouzení věci z uvedených kritérií a skutkových zjištění soudů nižších instancí, kterými je dovolací soud jako soud právního přezkumu vázán a není oprávněn jej měnit (viz konstantní výklad zásad dovolacího řízení včetně komentáře zejména k ). Pozemky, ohledně nichž se žalobci domáhají určení svých spoluvlastnických práv, jsou lesními pozemky, které představují produkční plochy lesních školek. Na těchto pozemcích se nenachází žádná stavba v občanskoprávním slova smyslu (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 1997, sp. zn. ), neboť meliorační zařízení, umístěné pod povrchem pozemků, sestávající v daném případě z hlavního závlahového zařízení a revizních skružových šachet s uzávěry zakončujícími potrubí, je součástí pozemků podle (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. 5. 1994, sp. zn. ). Z faktického uspořádání sporných pozemků, jejich vzájemné propojenosti závlahovým zařízením a též ze společného účelu, tj. z intenzivního lesního hospodaření, lze usuzovat, že dané pozemky tvoří jeden funkční celek. Vynětí těchto pozemků z celého areálu by navíc vedlo k znehodnocení celku tak, že by nemohl sloužit svému dosavadnímu účelu.

Uplatněné dovolací důvody v daném případě nebyly naplněny a odvolací soud rozhodl ve věci správně. Nejvyšší soud proto dovolání žalobců zamítá ( věta před středníkem ).

Žalovanému nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 8. září 2009

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu