Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2767/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava  Galluse  a  soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně O. P., a.s., zastoupené JUDr. L. H.,  advokátem  proti žalované C.-C. s.r.o., zastoupené  Mgr.  V.  V.,  advokátem  o vyklizení nemovitostí, vedené u Obvodního soudu  pro Prahu 8 pod sp. zn. , o  dovolání  žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2007, č. j. -283, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. března 2007, č. j. -210, ve vyhovujícím výroku III. tak, že zamítl návrh na nařízení předběžného opatření a potvrdil ho ve zbývajících výrocích I., II. a IV., jimiž bylo návrhům na nařízení předběžného opatření rovněž vyhověno (první odstavec výroku). Odvolací soud dále žalované uložil, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení podala u příslušného soudu žalobu o uložení povinnosti strpět užívání nebytových prostor specifikovaných ve výroku rozhodnutí (druhý odstavec výroku).

Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost  opřela  o  ustanovení      (dále též jen „ “). Jako dovolací důvod uvedla nesprávné právní posouzení věci podle a rovněž namítla, že napadené usnesení vychází ze skutkových zjištění, která nemají oporu v provedeném dokazování. Dovolatelka snesla ze svého pohledu argumenty na podporu jí uplatněných dovolacích důvodů a navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalovaná navrhla, aby dovolací soud odmítl dovolání žalobkyně pro nepřípustnost.

Dovolání v dané věci není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až 239

Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno (případně změněno) usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení předběžného opatření, nelze podřadit   žádnému  z  usnesení,  proti   nimž  zákon připouští dovolání v ustanoveních , a

Dovolání není přípustné ani podle , upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení o nařízení předběžného opatření, které zpravidla meritornímu rozhodnutí soudu předchází, nemůže mít (již s ohledem na svůj účel) povahu rozhodnutí                   ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle , a to bez ohledu na to, zda odvolací soud usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na předběžné opatření, změnil či potvrdil (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu zveřejněné pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), usnesením odmítl [ věta první, ], aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek v něm uplatněných a aniž rozhodl o nákladech dovolacího řízení, jelikož jeho rozhodnutím řízení nekončí ( část věty před středníkem ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. září 2009

JUDr. Miroslav  Gallus

předseda senátu