Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 74/2022
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 43 870,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 418,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 30. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 18 451,18 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 315,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 451,18 Kč
od 30. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem 22,68 % ročně z částky 41 259,22 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 839,09 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 418,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 30. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 18 451,18 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 315,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 451,18 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem 22,68 % ročně z částky 41 259,22 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 839,09 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 43 870,02 Kč s příslušenstvím specifikovaným
ve výrocích pod bodem I. a II. tohoto rozsudku, z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že na základě žádosti ze dne 20. 5. 2018 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému revolvingový úvěr číslo s úvěrovým rámcem do výše 30 000 Kč. Žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a sazebníkem, které tvoří součást smlouvy. Žalovaný postupně z tohoto rámce vyčerpal prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky ve výši 79 117,84 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% z dlužné částky vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný na úvěr splatil celkem 53 699 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr posoudila na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracovávání žádosti žalovaného
o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu právní předchůdkyně zjistila, že žalovaný má měsíční příjem 16 000 Kč a že má náklady na bydlení 8 000 Kč. Dále žalovaný v žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a že žije ve vlastním bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně také provedla kontrolu v registru SOLUS a další doplňkové kontroly (v interním expertním systému Expert systém, katastru nemovitostí, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru ARES). Žalovaný však svému závazku nedostál
a žalobkyně mu proto vyúčtovala sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně
ze splátky v prodlení, a to částkou ve výši 992,50 Kč a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč
a zákonný úrok z prodlení ze splatného závazku. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy,
a proto došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k odstoupení od smlouvy a zesplatnění dlužné částky. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 5. 2021, přičemž odstoupení nabylo účinnosti dne 29. 6. 2021. Dluh žalovaného podle žalobkyně tvoří částku 43 870,02 Kč a sestává se z jistiny ve výši 41 259,22 Kč, pojistného ve výši 1 018,30 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 992,50 Kč. Žalobkyně rovněž po žalovaném požaduje úhradu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 315,70 Kč. Žalobkyně pohledávku za žalovaným z nesplaceného úvěru nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 7. 2021 s účinností ke dni 27. 7. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 8. 2021. Žalovaný již neuhradil ani přes výzvy žalobkyně na předmětnou pohledávku ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne
5. 6. 2018, přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr, produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb číslo bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč se základní pohyblivou roční sazbou úroku 22,68 %. Celý úvěr se žalovaný zavázal hradit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 5% z dlužné částky, nejméně 500 Kč, a to vždy k 17. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru spolu se sjednaným úrokem, poplatky a pojištěním. Pro případ nesplácení úvěru si pak strany ve smlouvě sjednaly mj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné měsíční splátky, s jejíž úhradou by byl žalovaný v prodlení, a náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 100 Kč za odeslání upomínky a 600 Kč za náklady spojené s vymáháním splatného závazku. Ve smlouvě
o revolvingovém spotřebním úvěru bylo sjednáno i pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr – SOUBOR MASTER – se sazbou 4,99 % z měsíční splátky úvěru. V době uzavření smlouvy byl žalovaný bezdětný, uvedl, že bydlí s družkou, pracuje jako dělník u společnosti právnická osoba s čistým měsíční příjmem ve výši 16 000 Kč a náklady na bydlení má ve výši
8 000 Kč.
4. Ze žalobkyní poskytnuté platební bilance bylo zjištěno, že žalovaný postupně načerpal celkem 79 117,84 Kč s tím, že tyto finanční prostředky byly čerpány převodem na bankovní účet, výběrem z bankomatu a nákupem zboží na prodejním místě. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 53 699 Kč.
5. Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 25. 5. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupila v souladu s úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy s tím, že úvěr se ke dni 30. 6. 2021 stal splatným v celém rozsahu. Současně s tím žalovaného upozornila na možnost účtování úroku z prodlení, pokud nebude dluh ke dni jeho splatnosti uhrazen.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 včetně podacího lístku ze dne 18. 8. 2021 má soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným a žalovanému bylo toto postoupení řádně oznámeno.
7. Z výzvy ze dne 18. 8. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby.
8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. o. s. ř. , vzal soud
za prokázané, že žalobkyně na základě žalovaným odsouhlasené žádosti poskytla žalovanému finanční prostředky formou revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Žalovaný čerpal finanční prostředky převodem na bankovní účet, výběrem z bankomatu
a platbami zboží na prodejním místě, a to v celkové výši 79 117,84 Kč. Žalovaný postupně zaplatil žalobkyni částku ve výši 53 699 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala jej k jeho zaplacení výzvou ze dne 25. 5. 2021.
10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
18. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle
§ 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 25 418,84 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaný schopen úvěr řádně splácet, a že si ani od žalovaného nevyžádala všechny potřebné důkazy. Z důkazů předložených soudu žalobkyní k výzvě ze dne 12. 4. 2022 za účelem prokázání tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila příjmovou stránku žalovaného pouze na základě jím uvedených údajů v žádosti o úvěr. Žalobkyně dále tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně tyto údaje prověřovala doplňkovou kontrolou v interním expertním systému Expert Systém, katastru nemovitostí, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, databázi zaměstnavatelů ARES, ale tato svá tvrzení nedoložila. Žalobkyně argumentovala tím, že při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně nezjistila žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že údaje poskytnuté žalovaným nejsou úplné, přesné
a pravdivé. Ze žalobkyní předložené Žádosti/ Smlouvy o revolvingovém úvěru vyplývá, že žalovaný ohledně svých osobních a majetkových poměrů uvedl, že žije s družkou, žije ve vlastním bydlení, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho měsíční čistý příjem měl činit 16 000 Kč
a celkový příjem domácnosti měl činit 44 000 Kč. Výdaje na bydlení uvedl ve výši 8 000 Kč. K žádosti o úvěr však nebyly žalobkyní tvrzeny ani přiloženy žádné další relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalovaného, např. pracovní smlouva osvědčující zda je žalovaný skutečně zaměstnán u společnosti právnická osoba a jaký zde má skutečně příjem, kolik činí jeho další výdaje a zda vlastní nějaké hodnotnější věci. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala skutečnými výdaji žalovaného, a že řádným způsobem porovnala výdaje a příjmy žalovaného ve smyslu § 86 zákona
o spotřebitelském úvěru.
20. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně
a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v ustanovení § 86 odst. 1 zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. neplatná.
21. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 o. z. na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5. 8. 2021 podle § 1882 odst. 1 o. z. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována a její nárok je tak důvodný.
22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému postupně částku 79 117,84 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný před podáním žaloby průběžně hradil celkem
53 699 Kč, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 25 418,84 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ve výši 8,25 % ročně z částky 25 418,84 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
23. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud
ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku, poplatků, pojistného
a smluvní pokuty a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
24. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 1 839,09 Kč. Tato částka představuje 15,88 % z jejich celkové výše, tj. z částky 11 581,20 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 756 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , §14b a § 7 bod 5 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 870,02 Kč sestávající se z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále pak z částky 2 860 Kč za každý z 2 úkonů právní služby realizovaných po podání návrhu ve věci (vyjádření na výzvu soudu ze dne 21. 4. 2022, účast na jednání před soudem dne 26. 7. 2022), včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 120 Kč ve výši 1 705,20 Kč. Nutno podotknout, že soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření žalobkyně ze dne 19. 4. 2022, neboť má za to, že obě dvě vyjádření mohla podat současně v rámci úspory času a nákladů. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , k rukám žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).