Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 9/2009

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 5. 2006, č. j. -211, zamítl žalobu, kterou se žalobce J. K. domáhal zaplacení 188.721,80 Kč a „62% z částek Kč 4.300,- od 1. 11. 2005 do 31. 12. 2005 a Kč 4.420,- od 1. 11. 2006, představující životní minimum“, co do částky 196.858,10 Kč řízení zastavil a rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává a že „ustanovenému zástupci žalobce advokátu K. V. – S. se přiznává náhrada nákladů řízení v celkové výši Kč 39.490,- z rozpočtových prostředků zdejšího soudu“.

K odvolání žalobce J. K. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 12. 2006, č. j. -231, rozsudek soudu prvního stupně „v bodu II. výroku“ (ve výroku o zamítnutí žaloby na zaplacení 188.721,80 Kč a „62% z částek Kč 4.300,- od 1. 11. 2005 do 31. 12. 2005 a Kč 4.420,- od 1. 11. 2006, představující životní minimum“) a v „bodu III. výroku“ (ve výroku, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává) potvrdil a rozhodl, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že „zástupci žalobce se přiznává odměna za zastupování v odvolacím řízení vůči České republice ve výši 6.575,- Kč“.

Žalobce J. K. podal proti tomuto rozsudku odvolacího soudu dovolání, které došlo soudu prvního stupně dne 1. 3. 2007. Městský soud v Praze po provedení úkonů podle ustanovení věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání; spis byl Nejvyššímu soudu doručen dne 26. 3. 2007.

Návrhem ze dne 13. 8. 2009 se navrhovatel domáhá, aby bylo Nejvyššímu soudu uloženo „odstranit dosavadní zbytečné průtahy v tomto řízení, a to tím, že se mu ukládá učinit neprodleně veškeré potřebné procesní úkony k tomu, aby mohlo být v konečném důsledku o včas podaném dovolání ze dne 5. 1. 2007 směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. -211, věcně rozhodnuto, a to nejpozději do 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí“. Návrh zdůvodnil tím, že, nebylo-li za dobu více jak dvou let o podaném dovolání věcně rozhodnuto, „je možno v tomto řízení spatřovat zbytečné průtahy v řízení“.

Nejvyšší soud České republiky, jehož jiný senát než který je podle rozvrhu práce povolán k rozhodnutí o dovolání podaném proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. prosince 2006, č.j. -231, je příslušný k projednání návrhu [ věta za středníkem , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“], dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (kdo je navrhovatel), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

Soud návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě (srov. § 174a odst. 6 větu druhou zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán ( věta první zákona o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí ( věta druhá zákona o soudech a soudcích).

V projednávané věci Nejvyšší soud zjistil, že o dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. -231, bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. srpna 2009, č. j. -250. Protože ve věci bylo již rozhodnuto, byl návrh podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítnut.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a , neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. září 2009

JUDr. Mojmír  Putna, v. r.

předseda senátu