Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 219/2008

U S N E S E N Í

Dovolání žalované se odmítá.

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.795,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

Stručné odůvodnění ( ):

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 12 , jímž byl změněn ( ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolání žalované, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne

28. března 2007, č.j. -78, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. září 2006, č.j. -58, ve znění opravného usnesení ze dne 16. října 2006, č.j. -60, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení

a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2002, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem C 1612, ročník 2003, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2004, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem C 3039, ročník 2005, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2003, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem C 2185, ročník 2004, a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. , uveřejněném v časopise Právní rozhledy, číslo sešitu 20, ročník 2007, str. 759) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat ani otázku, zda určitý výkon práva je podle zjištěných skutkových okolností významných pro posouzení konkrétní věci, v rozporu s dobrými mravy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.3.2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem C 308, ročník 2001).

Pokud dovolání směřuje i do výroku o určení lhůty k plnění napadeného rozsudku, nejedná se o rozhodnutí ve věci samé, a proto přípustnost dovolání podle ustanovení není dána (k výkladu pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 61, ročník 1998). Z tohoto hlediska přípustnost dovolání nezakládají ani ustanovení , a , neboť v jejich taxativních výčtech není rozhodnutí o určení lhůty k plnění uvedeno.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení věty první a odmítl.

Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, je žalovaná povinna ve smyslu ustanovení věty první, a nahradit žalobci náklady, které v dovolacím řízení vynaložil.

Žalobce vynaložil v dovolacím řízení náklady na zastoupení advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1. 1. 2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění a č. Z této vyhlášky (srov. její ustanovení , , , , a ) vyplývá, že advokátu zastupujícímu v dané věci žalobce náleží odměna ve výši 6.250,- Kč a paušální částka náhrad ve výši 300,- Kč (srov. , , ve znění , č. a č. ), vše zvýšené o 19% DPH v částce 1.245,- Kč. Celkovou částku 7.795,- Kč je žalovaná povinna zaplatit v zákonné lhůtě ( ) k rukám advokáta, který žalobce v dovolacím řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. srpna 2009

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu