Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3314/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně  se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 9.755,-- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

Stručné odůvodnění

( ):

Žalobkyně se proti žalovaným domáhala v označené věci na základě dohody

o postoupení části pohledávky mezi žalobkyní a D. N. N. žalobou o zaplacení částky 100.000,- Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.

Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 8. října 2003, č.j. -96, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 23. března 2007, č.j.

-133, rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení (dále jen „ “) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění, že D. N. n. vznikl vůči společnosti T. C. s.r.o. (nyní v konkurzu) nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce cca 11.000.000,- Kč, rovnající se předplacenému nájemnému. Část této pohledávky ve výši 100.000,- Kč postoupilo dne 2. října 2000 D. D. n. žalobkyni. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud uzavřel, že bezdůvodné obohacení ve smyslu a nás. o.z. vzniklo na straně původního pronajímatele společnosti T. C. s.r.o., zatímco na úkor žalobce se žalovaní nemohli obohatit, neboť nabyli nemovitost do vlastnictví v podstatě po uplynutí výpovědní lhůty nájmu. I kdyby nabyli vlastnictví ještě před skončením doby nájmu a vstoupili tak do existujícího závazkového nájemního vztahu na místě pronajímatele, bezdůvodné obohacení by ani v tomto případě na jejich straně nevzniklo, protože částka 15.000.000,- Kč poskytnutá nájemcem (D. N. n.) předem na úhradu nájmu, byla použita na vyrovnání vzájemných pohledávek původního pronajímatele a nájemce. Odvolací soud odkázal současně na odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , v němž deklaroval, že pohledávka D. N. n., se v případě jejího uplatnění mohla řídit právním režimem pohledávky za podstatou ( , v tehdy platném znění).

Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem podala žalobkyně dne

14. května 2007 dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (dále jen „ “). Uvádí dovolací důvod podle ustanovení s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zásadní právní význam spatřuje v posouzení otázky, kdy bezdůvodné obohacení vzniklo a kdy vznikla povinnost jej vydat. Odvolatel je přesvědčen, že bezdůvodné obohacení vzniklo okamžikem, kdy předčasně zanikl nájemní vztah, tj. k 31. srpnu 2000.  Před tímto datem žádné bezdůvodné obohacení vzniknout nemohlo. Vzhledem k tomu, že žalovaní nabyli vlastnictví k pronajatým nemovitostem s právními účinky vkladu ke dni 30. srpnu 2000, bezdůvodné obohacení vzniklo na jejich straně. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podáním ze dne 3. března 2007 se vyjádřili k dovolání žalobkyně žalovaní. Uvádějí, že v daném případě nejde o bezdůvodné obohacení, ale o pohledávku za podstatou, která měla být takto uplatňována. Odkazují na řízení vedené pod sp. zn. u Okresního soudu v Teplicích a usnesení Ústavního soudu ze dne 12. června 2006, sp. zn. a navrhují odmítnutí dovolání žalobkyně.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Výklad ustanovení o.z. v souvislosti s ustanovením odvolacím soudem je přiléhavý a odpovídá i příslušné judikatuře (analogicky srovnej usnesení Ústavního soudu  České republiky ze dne 12. července 2006, sp. zn. ). Pokud žalobkyně případně fakticky uplatňuje i dovolací důvod podle ( ), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn.   ,  uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání proto bylo (s přihlédnutím k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů,

a další související zákony) odmítnuto jako nepřípustné podle

ve spojení s § 218 písm. c/ téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s ,  a 146 odst. 3 , když v dovolacím řízení žalovaným vznikly náklady spojené s jejich zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 7.897,50 Kč /srov. , ., , , , ,   a ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006/ a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 8.197,50 Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaných, představována částkou 9.755,-- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně  dne 31. srpna 2009

JUDr. Pavel  Pavlík, v. r.

předseda senátu