Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3548/2007

U S N E S E N Í

Dovolání žalované se odmítá.

Stručné odůvodnění

( ):

Krajský soud v Praze jako soud odvolací  rozsudkem ze dne 17. ledna 2007, č. j. -190, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. března 2006, č.j. -159, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 100.000,- Kč s 11% úrokem ode dne 15. 12. 1996 do zaplacení a žalobci a) částku 77.000,- Kč s 10% úrokem ode dne 13. 6. 2000 do zaplacení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, stejně jako z nich vyvozeným právním závěrem. Poukázal na to, že žalobci po jednání s tehdejším starostou žalované o. G. poskytli žalované částku 100.000,- Kč  a žalobce sám později částku 77.000,- Kč jako zálohy na vybudování inženýrských sítí s tím, že po skončení prací budou sepsány příslušné smlouvy a bude provedeno vyúčtování. K sepisu těchto smluv však nedošlo a nebyly  ani vyúčtovány zálohy. Vyplacená částka 177.000,- Kč tak byla posouzena jako bezdůvodné obohacení žalované s povinností je žalobcům vydat podle .

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, jehož přípustnost dovozuje z (dále jen

„ “). Namítá, že řízení bylo postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ] a rozhodnutí spočívá

na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Navrhla,

aby Nejvyšší soud České republiky dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobci v písemném vyjádření dovolání označují jako nepřípustné. Připomínají, že neobsahuje žádný důvod, na jehož základě by měl dovolací soud dospět k závěru,

že napadené rozhodnutí má ve věci samé zásadní význam.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu není dovolání přípustné ve smyslu Z obsahu spisu sice vyplývá, že dřívějším rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 1. října 2002, č.j. -64, byla žaloba zamítnuta, přičemž toto rozhodnutí bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Praze  ze dne 23. února 2005, č.j. -107, avšak stalo se tak z důvodu nezbytnosti provést v řízení další dokazování. V tomto případě tedy nešlo o situaci, kdy by odvolací soud zavázal soud prvního stupně právním názorem, jenž by měl vliv na následné meritorní rozhodnutí nalézacího soudu. Potud se proto nelze ztotožnit z obsahem poučení připojeného k napadenému rozsudku odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné ani podle neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Žalovaná žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ( )

v dovolání nevymezila. Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání - srovnej ) je současně zřejmé, že ve skutečnosti nenapadá právní posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž především nesouhlasí s hodnocením důkazů v řízení provedených a zpochybňuje skutkové závěry soudu. Nejde tedy o námitku nesprávného řešení otázky právní, nýbrž o námitku týkající se hodnocení důkazů při zjišťování skutkového stavu věci, tedy o dovolací důvod podle Tento dovolací důvod neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení, spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Správnost potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu proto dovolací soud nemohl přezkoumat, neboť ve vztahu k této námitce není dovolání podle přípustné. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a 146 odst. 3 , když v dovolacím řízení žalobcům vznikly náklady spojené s jejich zastoupením advokátem, spočívající v celkové paušální odměně [srovnej , , , , , , a a ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006] a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí částku 11.570,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty představována částkou 13.768,30 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. srpna 2009

JUDr. Pavel   P a v l í k , v. r.

předseda senátu