Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 52/2021-31

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 6.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 250 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.459 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 26. 3. 2018 do 11. 11. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 536 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 250 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.459 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 26. 3. 2018 do 11. 11. 2020, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 536 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.000 Kč s příslušenstvím a sjednaných nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 250 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, úvěrový rámec, který vyčerpal do výše 7.000 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému do jeho datové schránky.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání soudu, žalovaný se bez omluvy nedostavil. V souladu s ustanovením jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť původní věřitel, společnost právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, jako postupitel uzavřel dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ, obec jako postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek, a to včetně pohledávky uplatněné v projednávané věci. Seznam postoupených pohledávek je nedílnou součástí smlouvy. Následně společnost právnická osoba uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, jakožto postupníkem, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Seznam postoupených pohledávek je nedílnou součástí smlouvy. O postoupení pohledávek byl žalovaný informován. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

5. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení (odvolání není přípustné dle ustanovení ).

6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 35.000 Kč Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránek. Na základě žádosti žalovaného věřitel prověřil jeho totožnost, kladně posoudil jeho úvěruschopnost a zaslal žalovanému nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku věřitele tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo uvedené v rámci registrace. Tím došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru.

7. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru anebo částkou 1.000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to společně se smluvním úrokem z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky dle čl. IV odst. 2 smlouvy. Žalovaný čerpal postupně peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč (25. 9. 2017 částku 6.000 Kč a 16. 10. 2017 částku 1.000 Kč). Žalobkyně v řízení nárokuje jistinu ve výši 6.000 Kč, smluvní úrok z úvěru ve výši 1.459 Kč (8,5 % měsíčně z částky 6.000 Kč od 28. 12. 2017 do 25. 3. 2018) a účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením splátek ve výši 250 Kč (dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy, kdy v souvislosti s prodlením žalovaného s placením alespoň minimálních pravidelných splátek vzniká věřiteli nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč za každou splátku). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem datum.

8. Žalobkyně uváděla v žalobě, že původní věřitel ověřil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. K výzvě soudu doplnila, že se nedochovaly podklady týkající se ověřování úvěruschopnosti žalovaného.

9. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

13. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle a následující , kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne úvěrový rámec 35.000 Kč, z něhož žalovaný vyčerpal peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky ve výši 8,5 % měsíčně a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči žalobkyni nehradil řádně.

14. S ohledem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. V tomto směru se soud opírá zejména o aktuální Rozsudek Soudního dvora C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, jakož i o usnesení Pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, který se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak přistupuje ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce prověřil úvěruschopnost žalovaného, aniž by, přes výzvu soudu, popsala a doložila, jakým způsobem při posuzování bonity klienta původní věřitel postupoval. Žalobkyně tedy v řízení nekonkretizovala a neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného byla v rámci procesu uzavírání úvěrové smlouvy prověřena s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

15. K nutnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a způsobu tohoto posuzování je vhodné citovat z aktuální judikatury:„ ..tak nutno dospět k závěru, že formulář„ Hodnocení klienta“ vyvrací pravdivost tvrzení žalobkyně, že příjmy žalované byly ověřovány, když z tohoto formuláře jednoznačně vyplývá, že poskytovatelka úvěru vyšla z prohlášení žalované, čemuž odpovídá i skutečnost, že potvrzení o výši příjmu nebylo žalobkyní předloženo a stejně tak nedoložila žalovanou tvrzené výdaje na bydlení apod. Opřít se v tomto směru lze o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie CA Cunsumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další C – 449/13, EU: C: 2014: 2464, z nějž subjektivizace výdajů nepochybně vyplývá.“ (rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. -66 ze dne 22. 1. 2019) Jednoznačnou povinnost soudu prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

16. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu, neboť jde o jednání v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2019 č. j. -66:„ Podle § 588 obč. zák. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatností právního jednání (v tomto je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kolektiv I. obecná část – ( a ). Komentář 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu citovaného zákona, potažmo druhu jeho neplatnosti. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznit povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci ve spojení s  o. z. je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění o účelu směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech, což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. “

17. Na základě neplatného právního jednání bylo žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 7.000 Kč, žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný obdržel částku 7.000 Kč, žalobkyně uplatnila částku 6.000 Kč, soud tento nárok žalobkyni přiznal. Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 250 Kč, představující sjednané náklady na vymáhání pohledávky, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1.459 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 26. 3. 2018 do 11. 11. 2020, byla žaloba zamítnuta, neboť šlo o nároky vyplývající ze smlouvy, která byla shledána neplatnou.

18. Soud přiznal žalobkyni nárok spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě od data 12. 11. 2020, tedy v návaznosti na prokazatelně odeslanou výzvu ze dne datum. Úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení a ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Ve zbylém rozsahu, tedy z nepřiznané části nároku, soud žalobu zamítl i ohledně příslušenství pohledávky (viz výše).

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle , , když úspěch žalobkyně ve věci byl částečný. Výzva dle ustanovení byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. V prvé řadě se při rozhodování o nákladech řízení zabýval soud otázkou úspěchu účastníků ve věci. Ohledně částky 6.359,20 Kč (6.000 Kč + 359,20 Kč – úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vydání rozhodnutí) byla žaloba podána důvodně, nedůvodně byla podána ohledně částky 3.051,96 Kč (250 Kč + 1.459 Kč + 1.342,96 Kč – zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 11. 11. 2020). Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 6.359,20 Kč, která představuje 68 % původního předmětu řízení (9.411,16 Kč – veškeré nároky ke dni rozhodování soudu), žalovaný byl úspěšný ohledně částky 3.051,96 Kč, což je 32 % předmětu řízení. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalovaného, tzn. 68 % méně 32 % vychází tedy, že žalobkyně má právo na 36 % vynaložených nákladů řízení.

20. Soud má za to, že jsou splněny podmínky ustanovení , (obdobná věc např. sp. zn. spisová značka, spisová značka), proto náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby; k doplnění skutkových tvrzení soud nepřihlížel jako k dalšímu úkonu právní služby, když má za to, že tato skutková tvrzení měla být součástí řádně vypracované žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením ve výši 900 Kč (3 úkony á 300 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením ve výši 189 Kč; celkem náklady řízení žalobkyně činí 1.489 Kč. S ohledem na výše uvedené pak soud uložil žalovanému zaplatit 36 % nákladů řízení žalobkyně v částce 536 Kč.

21. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení povinen zaplatit tuto náhradu advokátu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).