Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
18 C 92/2022-60
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
žalované: osobní údaje žalované
bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec
o 22 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 162,10 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 661 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9,00 % ročně z částky 12 100 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 6 687,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 873,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9,00% ročně z částky 2 900 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 1 265,30 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 162,10 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 661 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9,00 % ročně z částky 12 100 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 6 687,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 873,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9,00% ročně z částky 2 900 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 1 265,30 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 22 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo rok číslo na částku 15 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti a zavázala se kromě jistiny zaplatit také příslušenství spotřebitelského úvěru ve výši 10 350 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Strany si sjednaly jednorázový administrativní poplatek, žalovaná tedy měla uhradit celkem 25 350 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč Poslední splátka byla splatná 21. 7. 2018. Žalovaná však nehradila splátky úvěru řádně a včas, když uhradila toliko 7 100 Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dostala se do prodlení s úhradou částky 18 250 Kč, složené z jistiny 15 000 Ke a zůstatku příslušenství 3 250 Kč. Ke dni 21. 7. 2018, tj. ke dni splatnosti poslední splátky, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. V důsledku prodlení vznikl věřiteli nárok na smluvní pokutu 0,1% z dlužné částky. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu původního věřitele, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba, IČO, věřitelem pohledávky se tak stala tato společnost. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá dlužné jistiny 15 000 Kč, kapitalizovaného úroku 2 350 Kč tvořeného součtem nesplaceného úroku 1 032 Kč, poplatku za správu úvěru 979 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek 1 239 Kč. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 4 534,52 Kč za období od 1. dne prodlení, tj. od 22. 7. 2022 do 29. 11. 2021, kdy základem pro výpočet je dlužná jistina 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 443,84 Kč za období od 22. 12. 2021 do 22. 4. 2022 a zákonného úroku z prodlení 9% ročně z částky 15 000 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala částku 7 500 Kč jako smluvní pokutu vypočtenou dávkou 0,1% denně z dlužné jistiny 15 000 Kč za dobu od 22. 7. 20218 do 4. 12. 2019, přičemž jde o zkrácené období ku prospěchu dlužníka.
2. Na výzvu soudu, jakým způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně tvrdila, že původní věřitel ověřil schopnost žalované úvěr splácet pomocí vyplněné Žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje včetně příjmů a výdajů. K tomu žalobkyně soudu předložila nájemní smlouvu a vyúčtování služeb, oznámení o zvýšení důchodu, složenky a příjmový pokladní doklad. Žalovaná nemá záznam v insolvenčním rejstříku. K dotazu soudu ohledně položek nákladů spotřebitelského úvěru 10 950 Kč žalobkyně tvrdila, že tyto se skládají z poplatku za uzavření smlouvy 600 Kč, poplatku za správu úvěru 3 300 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 850 Kč, úroků 4 200 Kč ve výši 28% z jistiny 15 000 Kč za období poskytnutí úvěru 21. 6. 2017 do 21. 7. 2018, tj. 25,85% ročně u úvěru na 13 měsíců.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a z účasti u jednání se omluvila. Žalobkyně se z účasti u jednání soudu omluvila. Ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo rok číslo ze dne datum, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek a předpisu splátek soud zjistil, že datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba dohodu, na základě které původní věřitel poskytl žalované v den podpisu smlouvy v hotovosti 15 000 Kč bezúčelově. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 10 9550 Kč, z toho 600 Kč na poplatku za uzavření smlouvy, 3 300 Kč poplatku za správu úvěru, 2 850 Kč na poplatku za hotovostní výběr splátek, a to v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč měsíčně, přičemž každá splátka je splatná 21. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Strany si dohodly úrok 28% z poskytnuté jistiny na uzavřené období, tj. 25,85 % ročně (čl. II, III. smlouvy). Dle čl. III. odst. 2 smlouvy se strany dohodly, že z pravidelných splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek a až následně jistina. Dle čl. V. odst. 2. smlouvy v případě, že dlužník nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, může věřitel vyzvat dlužníka k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu lhůtu 30 dnů. Pokud ani přes výzvu dlužník splátku neuhradí, může věřitel prohlásit úvěr za splatný, přičemž zesplatnění je účinné odesláním oznámení o zesplatnění. Dnem účinnosti zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část dosud splatných úroků k poskytnuté jistině. Nevyužije-li věřitel práva zesplatnit jistinu, dnem splatnosti poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k poskytnuté jistině. Dle odst. 4 téhož článku se strany dohodly na smluvní pokutě pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek jistiny či zesplatnění, a to ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že s účinností od 28. 9. 2018 došlo k převodu části závodu společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba Ze smlouvy ze dne datum včetně příloh soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2022 a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila celkem 7 100 Kč. Před uzavřením smlouvy vyplnila žalovaná Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, z níž se podává, že žalovaná byla k témuž dni důchodkyní s příjmem 9 585 Kč a měsíčními výdaji 3 364 Kč na bydlení, 2 000 Kč na stravu. Žalobkyně k tomu doložila finanční analýzu, podle níž měla t.č. žalovaná k dispozici 3 221 Kč volných finančních zdrojů. Dále předložila nájemní smlouvu ze dne 11. 11. 2016, v níž žalovaná vystupuje na straně nájemce a pronajímatelem je územní celek, jehož předmětem je byt o výměře 36,63 m2 s měsíčním nájmem 50,00 Kč/m2, uzavřená na dobu neurčitou. Dále žalobkyně předložila protokol o vyúčtování služeb za období roku 2016 s přeplatkem 142,27 Kč, oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 12. 2016 o zvýšení vypláceného důchodu od ledna 2017 na 11 299 Kč, a příjmový pokladní doklad s popisem„ nájemné“ 3 364 Kč v červnu 2017 a doklady o vyplacení důchodu 11 299 Kč za měsíce duben až červen 2017. Z dopisu ze dne 2. 5. 2022 včetně výpisu z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně.
5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 věty první o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle § 1968 věta prvá o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědní. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1, 2 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
6. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit také úrok ve výši 4 200 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 600 Kč, 3 300 Kč poplatek za správu úvěru, 2 850 Kč poplatek za hotovostní výběr splátek. Právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalované, když vycházel z údajů, které žalovaná věřiteli poskytla a řádně doložila v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná listinnými podklady prokázala své příjmy, přičemž na postupu věřitele, který na základě předložených listin dospěl k pozitivnímu závěru o schopnosti žalované úvěr splácet, neshledal soud žádných chyb. Žalovaná řádně uvedla i své výdaje, přičemž po odečtení výdajů od příjmů je zřejmé, že žalované zůstávaly dostatečné prostředky pro hrazení měsíčních splátek úvěru. Tím právní předchůdce žalobkyně dostál povinností předpokládaných zákonem o spotřebitelském úvěru pro platné sjednání úvěru. Žalobkyně rovněž prokázala aktivní legitimaci ve sporu, když bylo prokázáno, že jí byla pohledávka za žalovanou postoupena od původního věřitele, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované prokazatelně oznámeno.
7. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok 4 200 Kč, tj. ve výši 25,85 % ročně, lze považovat za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednanou úhradu za uzavření smlouvy 600 Kč, poplatek za správu úvěru 3 300 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 850 Kč, tedy celkem poplatek 6 750 Kč, tj. dalších 45 % jistiny, soud takto sjednané poplatky posoudil jako nepřiměřeně vysoké ve vztahu k jistině, když jsou mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamenají k újmě žalované jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (v souladu s § 1813 o. z.). Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce fakticky těmito poplatky skrytě navýšila smluvené úroky na 73 % z jistiny za dobu trvání smlouvy 13 měsíců (odpovídající 67,38 % ročního úroku), proto ujednání o těchto poplatcích posoudil jako neplatné v důsledku rozporu s dobrými mravy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017.
8. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky 15 000 Kč. Žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit spolu s úroky 4 200 Kč, tj. celkem 19 200. Až dosud má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná uhradila na dluh celkem 7 100 Kč, tedy zůstala dlužna částku 12 100 Kč (19 200 Kč – 7 100 Kč), přičemž původní věřitel úvěr zesplatnil k 21. 7. 2018. V souladu se smluvním ujednáním přitom částku 7 100 Kč započetl soud nejdříve na úrok a až následně na jistinu, tedy částka 12 100 Kč představuje dlužnou jistinu. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 12 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9 % ročně za období od 22. 7. 2018 do 29. 11. 2021, což po zkapitalizování činí 3 661 Kč, dále od 22. 12. 2021 do zaplacení dle požadavku žalobkyně. Soud přitom vyhověl žádosti žalované uhradit předmětný dluh ve splátkách po 500 Kč měsíčně, kdy vzhledem k výši pohledávky a finančním možnostem žalované, která pobírá pouze důchod, shledal žádost žalované o umožnění hrazení ve splátkách jako odůvodněný.
9. Jako nedůvodnou naopak zamítl žalobu v rozsahu rozdílu požadované a přiznané jistiny, tj. 2 900 Kč (15 000 Kč – 12 100 Kč), dále zamítl žalobu v rozsahu požadovaného smluvního úroku, poplatku za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek v celkové výši 2 350 Kč, neboť tyto s ohledem na absolutní neplatnost ujednání pozbyly podkladu. Zároveň žalobu zamítl v rozsahu rozdílu požadovaného a přiznaného zákonného úroku z prodlení, tj. za období 22. 7. 2018 do 29. 11. 2021 v částce 873,52 Kč, dále v části zákonného úroku z prodlení 9 % ročně z částky 2 900 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení.
10. Pokud jde o uplatněnou smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, soud shledal nárok jako takový po právu, nicméně vzhledem k přiznané výši dlužné jistiny přepočetl soud smluvní pokutu z dlužné jistiny za období od 22. 7. 2018 do 4. 12. 2019 na částku 6 062,10 Kč. V této výši tedy žalobkyni přiznal smluvní pokutu, v rozsahu rozdílu 1 437,90 Kč nárok žalobkyně zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná co do 49,19 % žalovaného nároku (úspěch 74,55% mínus neúspěch 25,45%), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 265,30 Kč. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 125 Kč, dále soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. sp. zn. 16 C 93/2022, 14 C 92/2022, vedené u zdejšího soudu) z odměny za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. AT, dále ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, DPH 21% odpovídající 252 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon spočívající v doplnění žaloby ze dne 28. 6. 2022, neboť se jednalo o tvrzení, která měla být uvedena již v samotném návrhu ve věci, pročež nelze takový náklad považovat za účelně vynaložený. Z celkové částky 2 577 Kč tedy soud vypočetl náklady v míře úspěchu 49,1% na 1 265,30 Kč. I v tomto případě shledal soud důvodnou žádost žalované o uložení povinnosti ve splátkách, tuto soud uložil splácet po 200 Kč měsíčně, rovněž pod ztrátou výhody splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).