Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 164/2022-16
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a pohledávky ve výši částka, se zamítá.
II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek za řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku České republice k rukám Okresního soudu v Benešově.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a pohledávky ve výši [částka], se zamítá. II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek za řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku České republice k rukám Okresního soudu v Benešově.
1. Žalobce se žalobou ze dne datum na žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec (dále jen„ anonymizována dvě slova“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byla žalované poskytnuta finanční hotovost ve výši částka. Žalovaná se spolu s jistinou zavázala právnímu předchůdci žalobce uhradit úrok a poplatky v celkové výši částka Částku v celkové výši částka se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, uhrazena byla pouze částka částka, která odpovídá 8 řádně uhrazeným splátkám. Žalobce proto dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, vypočtené ve výši 0,1 % z dlužné částky částka za každý započatý den prodlení, tj. od datum do datum. Ke dni datum byla část závodu anonymizována dvě slova tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO a věřitelem pohledávky za žalovanou se tak stala společnost právnická osoba, která však pohledávku za žalovanou dále postoupila smlouvou o postoupení pohledávek žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky žalobcem vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.
2. Žalobce dále uvedl, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výdajů a požadovanou výši úvěru. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalované splácet úvěr a bylo vyhodnoceno, že žalovaná je způsobilá ke splácení takové výše úvěru, která jí byla poskytnuta.
3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
4. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum uzavřel anonymizována dvě slova s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky a poplatky ve výši částka (úrok z úvěru ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byla poskytnuta, poplatek za správu úvěru částka, poplatek za hotovostní výběr splátek částka), a to ve formě 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši částka. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku ve výši částka v hotovosti převzala (ze smlouvy o úvěru číslo formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, když na jeho úhradu zaplatila dle tvrzení žalobce pouze částku ve výši částka. Vzhledem k prodeji části závodu anonymizována dvě slova společnosti právnická osoba, se věřitelem pohledávky za žalovanou stala společnost právnická osoba (z notářského zápisu č. NZ číslo). Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky vzal soud za prokázané, že pohledávka právnická osoba za žalovanou byla s účinností ke dni datum postoupena žalobci a žalované bylo postoupení oznámeno. Dle předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu, žalovaná však na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.
5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr vyplněnou žalovanou dne datum. V této žádosti žalovaná prohlásila, že je rozvedená, má 1 nezaopatřené dítě ve věku do 6 let a je na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem ve výši částka (peněžitá pomoc v mateřství/rodičovský příspěvek) a ve výši částka (blíže nespecifikovaný příjem). Výdaje uvedla ve výši částka, z toho částka na bydlení, částka na energie a částka na jídlo. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů pouze doklady o výši peněžité pomoci v mateřství, které však soudu doloženy nebyly.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobce v žalobě uvádí, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výdajů a požadovanou výši úvěru. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalované splácet úvěr a bylo vyhodnoceno, že žalovaná je způsobilá ke splácení takové výše úvěru, která jí byla poskytnuta. Samotné prohlášení žalované o majetkových poměrech, které není nijak objektivně doloženo, však není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Uvedené přitom dle názoru soudu platí i ohledně žádosti o úvěr, která je dle svého obsahu v podstatě rovněž toliko prohlášením žalované. V předmětné žádosti žalovaná pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Závěr právního předchůdce žalobce o tom, že je žalovaná schopna dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Tvrzení žalobce, že si od žalované před uzavřením smlouvy nechal předložit doklady, nijak žalobce nedoložil. Dle zaškrtaných políček v žádosti o úvěr měl právní předchůdce žalobce k ověření příjmů a výdajů uvedených žalovanou k dispozici pouze doklady o výši příjmu žalované ve výši částka měsíčně, tyto listin y však soudu jako důkaz předloženy nebyly. Žalovaná uvedla své příjmy částkou částka, z toho částka ve výši částka nebyla blíže specifikována. Výdaje uvedla částkou částka Smlouvou o úvěru se žalovaná zavázala měsíčně hradit splátku ve výši částka, což je částka v porovnání s deklarovanými příjmy a výdaji poměrně vysoká a je proto třeba bezpodmínečně trvat na tom, aby příjmy a výdaje žalované byly řádně ověřeny a úvěruschopnost žalované podložena. Vzhledem k tomu, že se žalobce k soudu nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem. Nadto soud podotýká, že z obsahu spisu nevyplývá, že (zda) si právní předchůdce obstaral výpisy z veřejně přístupných registrů, případně z jakých registrů si tyto výpisy učinil a k jakým závěrům dospěl. Proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobce v tomto smyslu žádné listin y soudu nepředložil. Soud pochopitelně bere na vědomí, že půjčky u nebankovních institucí čerpají osoby potýkající se s finančními potížemi, právě i z těchto důvodů však soud musí trvat na řádném doložení zkoumání úvěruschopnosti tak, aby tuto mohl přezkoumat, neboť úvěrování těchto osob musí být pečlivě zkoumáno, jelikož jejich dluhová past vede k celospolečenským negativním důsledkům.
19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
20. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
21. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).
22. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobci. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru částku částka, kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, které by měla žalovaná žalobci jako právnímu nástupci věřitele vydat. Ze žalobních tvrzení však vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částka. Na základě uvedeného proto soud rozhodl, že žaloba se zamítá, neboť bezdůvodné obohacení již bylo uhrazeno.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že žalované, která byla ve věci úspěšná, se náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné neuplatňovala.
24. Výrokem III. rozsudku byla žalobci uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši částka dle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1. písmeno a) sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, neboť soud ve věci vzhledem k výši spotřebitelského úvěru, jeho délce, celkových nákladů na spotřebitelský úvěr a výši již uhrazené částky nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).