Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 86/2022-22
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 530 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 530 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že žalovaný ve dnech datum, datum a datum nastoupil přepravu na linkách provozovaných Dopravním podnikem územní celek, a.s. (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“), čímž uzavřel smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo ve všech třech případech zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu, a proto mu bylo předepsáno neuhrazené jízdné ve výši 10 Kč dle Tarifu jízdného a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle Smluvních přepravních podmínek dopravního podniku a zákona. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě, ten však neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne datum cestoval trolejbusovou linkou anonymizováno, kterou provozuje právní předchůdkyně žalobkyně, když se neprokázal platným jízdním dokladem. O kontrole revizorem byl pořízen zápis o přepravní kontrole číslo totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a splatnost závazku nastala datum. Dále žalovaný cestoval dne datum autobusovou linkou číslo kterou provozuje právní předchůdkyně žalobkyně, a opět se neprokázal platným jízdním dokladem. O kontrole revizorem byl pořízen zápis o přepravní kontrole číslo splatnost závazku nastala datum. Konečně pak žalovaný dne datum cestoval trolejbusovou linkou B, provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, a neprokázal se platným jízdním dokladem. O kontrole byl pořízen zápis o přepravní kontrole číslo splatnost závazku pak nastala datum. V souladu se smluvními podmínkami a jízdním tarifem činí cena nepřestupní jízdenky 10 Kč a základní přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje na částku ve výši 1 500 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z přepravní kontroly ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován dopisem postupitele. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne datum, kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky představující součet tří nezaplacených jízdních dokladů po 10 Kč a tří přirážek po 1 500 Kč.
4. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) jako platně uzavřené smlouvy o přepravě osob. Pohledávka za žalovaným z těchto smluv byla platně postoupena na žalobkyni podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. V souladu s ustanovením § 18a odst. 1, odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v účinném znění, § 37 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v účinném znění, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a v souladu se smlouvou o přepravě vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu dlužného jízdného za jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu ve výši 3× 10 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 3× 1 500 Kč. Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že dlužnou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z přisouzené částky, na nějž jí vzniklo právo podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty 15 kalendářních dnů k zaplacení od data sepsání jednotlivých zápisů o provedené přepravní kontrole do zaplacení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 4 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
6. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů a daně z přidané hodnoty její zástupkyně za úkon právní služby spočívající v účasti na jednání soudu, neboť tyto náklady nepovažoval soud za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud při své rozhodnutí vycházel z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 988/12 (publikovaném pod N 132/66 SbNU 61 a dostupném na webová adresa). Ústavní soud v předmětném rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že je povinností obecných soudů vždy zkoumat, zda požadované náklady řízení byly účastníkem vynaloženy účelně. Při tomto posouzení by měl být brán zřetel na účel civilního procesu, kterým je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům. V souladu s tímto účelem nejsou případy, kdy se civilní řízení vede nikoliv kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení. Soud nijak nezpochybňuje právo účastníků řízení na projednání věci při ústním jednání; to však neznamená, že jim tím automaticky vzniká nárok na náhradu takto poskytnutý úkon právní služby. Žalobkyně uplatňuje formulářovými žalobami své nároky dlouhodobě a opakovaně, přičemž na základě ustálené praxe zdejšího soudu mohla v tomto konkrétním případě získat legitimní očekávání ohledně výsledku řízení. Žalovaný se ve věci nebránil, ani se nevyjádřil. V opačném případě by žalobkyně jeho stanovisko obdržela. Soud vyzval žalobkyni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, čímž dal dostatečně najevo předběžný názor ohledně doložení tvrzení předloženými důkazy. Žalobou je uplatňována bagatelní částka a i z celkového pohledu se jedná o skutkově i právně velmi jednoduché řízení. V průběhu celého řízení pak nevznikla potřeba jakéhokoliv individuálního úkonu ze strany žalobkyně. Soud v tomto konkrétním případě nabyl přesvědčení, že postup žalobkyně, která trvá na ústním projednání věci, je motivován pokusem o umělé navýšení nákladů řízení, což je nepřípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.