Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 143/2022-23
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 8 224,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 3 724,36 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 3 724,36 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím a částky 446,36 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy ze dne datum. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba, a. s . úvěr ve výši 8 000 Kč v hotovosti, což žalovaná ztvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala částku ve výši 9 886 Kč vrátit původnímu věřiteli s příslušenstvím v jedné splátce do datum. Žalovaná nehradila sjednanou částku řádně a včas, proto jí vznikla povinnost uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále povinnost zaplatit paušálně náhradu výdajů spojených s upomínáním dle sazebníku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 11 828 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 792 Kč, úroků ve výši 1 886 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaná dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradila, vyjma částky 3 500 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu požadovala žalobkyně po žalované rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 8 000 Kč ode dne datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 318,25 Kč.
2. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
3. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne datum, sp. zn. Ns 25 Cdo číslo). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
4. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne
datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní, respektive právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do datum. Žalovaná převzala žalovanou částku ve výši 8 000 Kč a tuto do dnešní doby nevrátila vyjma částky 3 500 Kč. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzývána. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena.
6. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru.
7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 8 000 Kč Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčená na dobu 30 dnů s tím, že úvěr může být prodloužen až na 360 dnů. Splatnost úvěru mohla být posunuta o 11 x 30 dní, v takovém případě byl žalovaný spotřebitel uhradit za každé prodloužení částku 1 840 Kč, tj. za prodloužení splatnosti na jeden rok částku ve výši 20 240 Kč. V takovém případě by úrok dosáhl 253 % ročně. Ve smlouvě se uvádí, že pokud by žalovaná zaplatila dlužnou částku do 30 dnů, je úrok 1 886 Kč, potom i tento úrok v přepočtu na roční činí cca 286 %. Nelze ani odhlédnout od toho, že na subjekty nebankovního typu, jakým je právní předchůdce žalobkyně se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a právní předchůdce žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran. Neplatnost smlouvy spatřuje soud i v tom, že ujednání o smluvní pokutě je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3, § 6 a § 8 NOZ. Sjednání krátkodobého finančního úvěru s tak vysokou smluvní pokutou jako sankcí pro případ řádného nesplacení úvěru nevelkého rozsahu, soud považuje na nepoctivé právní jednání ze strany věřitele, které má za cíl dosáhnout nikoliv apriori vrácení zapůjčené částky, ale realizaci sankcí sjednaných pro případ nesplacení této relativně nevelké zápůjčky. Takovéto počínání věřitele i s ohledem na nastavenou úrokovou sazbou po uplynutí lhůty 30 dnů nemůže požívat právní ochrany.
12. Soud má za prokázané, že žalovaná přezvala částku ve výši 8 000 Kč a vrátila 3 500 Kč. Soud má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátila částku ve výši
4 500 Kč, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaná přezvala částku ve výši 8 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit, vyjma již vrácené částky ve výši 3 500 Kč, a to v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.
13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 NOZ. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit do datum, jak bylo ve výzvě uvedeno, proto od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní tj. ve výši 8,25 % ročně.
14. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni požadované náklady spojené s vymáháním pohledávky, smluvní pokutu, ani další příslušenství včetně kapitalizovaného zákonného úroku od dat požadovaných v žalobě, proto výrokem II. soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, jako nedůvodnou zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, respektive poměr v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 8 224 Kč a soud žalobě vyhověl pouze co do částky 4 500 Kč. Úspěch žalobkyně tedy činí 54 % a úspěch žalované potom činí 46 %, úspěchy jsou přibližně stejné (i s přihlédnutím k příslušenství), proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.