Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 36/2022-66
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 21 763 Kč s příslušenstvím
takto:
1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 100 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 8 361 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 281,73 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá.
3. Žalovaný je povinen zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 251 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 192,27 Kč zamítá.
5. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9 007,87 Kč zamítá.
6. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 9 381,73 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá.
1. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 4 302 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 604,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá.
2. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 289,87 Kč zamítá.
3. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 623,11 Kč zamítá.
4. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 604,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 100 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 8 361 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 281,73 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá. 3. Žalovaný je povinen zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 251 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 192,27 Kč zamítá. 5. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9 007,87 Kč zamítá. 6. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 9 381,73 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá. 1. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 4 302 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 604,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá. 2. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 289,87 Kč zamítá. 3. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 623,11 Kč zamítá. 4. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 604,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 763 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne 25. 9. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 7 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny částku 5 852 Kč představující úrok 894 Kč při úrokové sazbě 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky 1 330 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 3 628 Kč vše v 60 týdenních splátkách po 215 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 11. 2015. Právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne 29. 1. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny částku 8 361 Kč představující úrok 1 277 Kč při úrokové sazbě 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč vše v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 3. 2016. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovanou částku tedy představuje dluh ze smlouvy ze dne 25. 9. 2014 ve výši 4 302 Kč (tj. dlužná jistina 604,91 Kč, dlužný poplatek 3 697,09 Kč), přičemž žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 623,11 Kč (úrok 19,98 % ročně počítaný z částky 604,91 Kč od 20. 11. 2015 do 18. 12. 2020), kapitalizovaný zákonný úrok 289,87 Kč (úrok 8,05 % ročně počítaný z částky 604,91 Kč od 6. 2. 2015 do 18. 2. 2020), úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 604,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky 604,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovanou částku dále představuje dluh ze smlouvy ze dne 29. 1. 2015 ve výši 17 461 Kč (tj. dlužná jistina 9 381,73 Kč, dlužný poplatek 8 079,27 Kč), přičemž žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 007,87 Kč (úrok 19,98 % ročně počítaný z 9 381 Kč od 25. 3. 2016 do 18. 12. 2020), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 443,27 Kč (úrok 8,05 % ročně počítaný z částky 9 381,73 Kč od 3. 3. 2015 do 18. 12. 2020), úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 9 381,73 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky 9 381,73 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě jako takové nevyjádřil. Soud usnesením vyzval žalovaného ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek, žalobkyně vyjádřila souhlas s postupem již v žalobě, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne 25. 9. 2014 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 12 852 Kč (jistina 7 000 Kč, poplatek 5 852 Kč představující úrok 894 Kč při úrokové sazbě 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky 1 330 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 3 628 Kč), to vše v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 3. 2016. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem. Žalovaný dle obsahu žaloby a dle tabulky umoření uhradil částku 8 550 Kč. Dle smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne 29. 1. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 18 361 Kč (jistina 10 000 Kč, poplatek 8 361 Kč představující úrok 1 277 Kč při úrokové sazbě 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč), a to vše v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 3. 2016. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem. Žalovaný dle obsahu žaloby a dle tabulky umoření uhradil částku 900 Kč Smlouva obsahuje pod podpisem účastníků ještě smluvní podmínky, které nejsou samostatně potvrzeny. Ve smlouvě pak zákazník, tj. žalovaný, prohlašuje předtištěným textem, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je schopen celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou splatit. Dle zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 9. 2014 žalovaný v době poskytnutí zápůjčky pracoval jako dělník s příjmy 14 000 Kč měsíčně, bydlel v nájemním bytě, za který hradil částku 3 000 Kč, a jeho další výdaje byly ve výši 6 200 Kč měsíčně. Žádnou zápůjčku neměl. Dle zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 1. 2015 žalovaný v době poskytnutí zápůjčky pracoval jako dělník s příjmy 18 500 Kč měsíčně, bydlel v pronajatém bytě, za který platil částku 2 800 Kč, a jeho další výdaje byly ve výši 12 200 Kč. Měl dvě vyživovací povinnosti. Měl jednu zápůjčku u právního předchůdce žalobkyně. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2022 a příloh ke smlouvě došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalovanému byla zaslána dne předžalobní výzva ze dne 11. 11. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.
4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých smluv. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku.
5. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Na předmětné smlouvy o zápůjčkách je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tyto smlouvy uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel.
8. Podle § 9 odstavec 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. To znamená, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.), jinak je smlouva absolutně neplatná (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 - 39).
9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.
10. V žalobě chybí dostatečné skutkové tvrzení o získání zákonem požadovaných informací k prověření schopnosti dlužníka splácet případně poskytnuté zápůjčky a tato skutečnost nevyplývá ani z předložených listinných důkazů, když žalobkyně nedoložila žádné listinné důkazy, které by svědčily o tom, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Pouhé prohlášení žalovaného ve smlouvách, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčky, stejně jako zákaznická karta, jsou zcela nedostačující, když tímto způsobem se nemůže žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, své zákonné povinnosti zprostit. Žalobkyně sice žalobu dne 31. 3. 2022 na výzvu soudu doplnila, zde však nejsou žádné nové skutečnosti, než ty, které vyplývají ze zákaznické karty. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nikterak neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného byla jakkoli prověřována a soud je tak toho názoru, že nebyla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Navíc celkové náklady spotřebitelských úvěrů byly nepřiměřeně vysoké (v obou případech 83,6% z jistiny) a ve svém důsledku sjednané v rozporu s dobrými mravy.
11. Soud tak uzavřel otázku platnosti zkoumaných smluv tak, že tyto považuje za absolutně neplatné pro porušení povinnosti žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, když v žalobě chybí dostatečné skutkové tvrzení o získání zákonem požadovaných informací k prověření schopnosti dlužníka, tedy žalovaného, splácet poskytnuté zápůjčky a tyto skutečnosti nevyplývají ani z předložených a soudem provedených listinných důkazů, když žalobkyně doložila soudu pouze zákaznickou kartu, která obsahuje informace sdělené žalovaným žalobkyni, kdy ani tvrzení uvedená v zákaznické kartě žalobkyně nikterak nepodložila, resp. nedoložila důkazy prokazující tato tvrzení. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, vůbec nevzala v potaz, že žalovaný měl 2 nezletilé děti, ke kterým měl vyživovací povinnost, že bydlel v nájemním bytě, měl již závazek z předchozí zápůjčky a jeho měsíční výdaje převyšovaly jeho měsíční mzdu.
12. Převzetím zápůjček bez platně uzavřeného smluvního vztahu vzniklo žalovanému na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), a to v rozsahu, ve kterém nebyly převzaté částky dosud uhrazeny. S ohledem na učiněný závěr soud přiznal žalobkyni nárok na vrácení nesplacené části jistiny z titulu smlouvy ze dne 29. 1. 2015, v ostatním žalobu zamítl, neboť jistina z titulu smlouvy ze dne 25. 9. 2014 byla žalovaným uhrazena. Takto převzal žalovaný dle smlouvy o úvěru ze dne 29. 1. 2015 částku 10 000 Kč a vrátil pouze částku 900 Kč, dluží tak žalobkyni stále částku 9 100 Kč, a proto mu soud uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 9 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 4 251 Kč (úrok 8,05 % ročně počítaný z částky 9 100 Kč od 3. 3. 2015 do 18. 12. 2020). Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se s úhradou dostal do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Dále žalovaný převzal dle smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2014 částku 7 000 Kč a vrátil částku 8 850 Kč, nedluží tak žalobkyni z titulu této smlouvy ničeho, a proto soud v této části žalobu zamítl jako nedůvodnou s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy jako celku.
14. V ostatních nárocích soud žalobu v této části zamítl jako nedůvodnou s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smluv jako celku, aniž by se zabýval otázkou platnosti jednotlivých smluvních podmínek, o něž žalobkyně opírala nároky na poplatky a smluvené úroky.
15. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.