Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 76/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Görlitz ze dne 21. 3. 2003 byl J. Š. uznán vinným trestným činem převádění cizinců v deseti případech spáchaných v jednočinném souběhu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Bylo mu také na dobu jednoho roku odebráno právo na území Německa řídit motorová vozidla s tím, že toto právo může být odsouzenému opět přiznáno po uplynutí uvedené lhůty. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu v Görlitz tím, že poskytl vědomě a spolu s jedním neznámým spolupachatelem zahraničním státním příslušníkům pomoc při jejich nedovoleném přicestování a při nedovoleném pobytu na území Německa. Dne 28. 10. 2002 ve 14.30 hodin přicestovalo v oblasti obce L. z České republiky na území Spolkové republiky Německo deset čínských státních příslušníků; ti přišli pěšky a jejich povinností bylo mít víza. Zdržovali se na území Německa až do svého zadržení, k čemuž došlo ve 14.45 hodin. Tito cizí státní příslušníci neměli potřebné povolení, které by je opravňovalo k pobytu na území Spolkové republiky Německo, a tato skutečnost jim byla známa. Obviněný dne 28. 10. 2002 ve 12.30 hodin nejprve převezl některé z těchto osob osobním vozem Renault, české SPZ, na české straně k hraničnímu přechodu v oblasti obce L. a potom ve 14.30 hodin jel s uvedeným vozidlem k dohodnutému hraničnímu přechodu na německé straně. Tam vzal tyto cizí státní příslušníky do svého osobního auta; tyto cizí státní příslušníky předtím doposud neznámý spolupachatel podle dohody převedl přes hranici. Obviněný je měl dovézt do M., přičemž se o to pokusil. Byla mu slíbena odměna ve výši 1 000 €.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 8. 2009, pod č. j. 333/2009–MOT–T/5, podle , o Rejstříku trestů (dále jen „“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. Š. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. Š. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na kontrole osob, které překračují jeho státní hranici. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil se trestné činnosti za úplatu, s dalším spolupachatelem a pomáhal překročit státní hranici více osobám), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. srpna 2009

Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch