Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
18 C 87/2022
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 475 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatit žalobkyni 1 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 999 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 2 476 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 651 Kč ve výši 9 % ročně od 13. 12. 2018 do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatit žalobkyni 1 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 999 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 2 476 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 651 Kč ve výši 9 % ročně od 13. 12. 2018 do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 12. 2021 domáhala po žalovaném úhrady částky 4 475 Kč s příslušenstvím, jako nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému částku 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 650 Kč Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalovaný však neuhradil na svůj dluh ničeho. Splatnost pohledávky nastala ke dni 12. 12. 2018, s tím, že úrok z prodlení požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. ode dne 13. 12. 2018.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 11. 2018 vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 2 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 0 %. Žalovaný se zavázal žalobkyni do 12. 12. 2018 vrátit poskytnutou částku 2 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 650 Kč. V citované smlouvě je i označení bankovního účtu na nějž měla být zápůjčka žalobkyní žalovanému poskytnuta. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalovaného je připojeno datum 12. 11. 2018 14:28:40 a PIN kód číslo a u věřitele je připojeno datum 12. 11. 2018 a vlastnoruční podpisy jednatelů žalobkyně, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil, není zjevné. Smlouva o zápůjčce předložená soud v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen až dne 29. 11. 2021 v 15:42:49.
6. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poukázala částku 2 000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě dne 12. 11. 2018 a současně že žalovaný na bankovní účet žalobkyně uhradil částku ve výši 1 Kč.
7. Z upomínky ze dne 19. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva (viz. Výzva před podáním žaloby ze dne 23. 11. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne).
8. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla osvědčeny osobní údaje žalovaného.
9. Z výplatních lístků vystavených společností právnická osoba za měsíc červenec 2018, srpen 2018 a září 2019 má soud za prokázané, že za měsíc červenec 2018 mu byla vyplacena čistá mzda ve výši 21 443 Kč, za měsíc srpen 2018 ve výši 13 353 Kč a posléze za měsíc září 2018 činila čistá mzda žalovaného částku ve výši 10 135 Kč.
10. Z výpisu z registru CEE předloženého žalobkyní vyplývá, že dne 12. 11. 2018 byla prováděna lustrace v evidenci exekucí osoby s rodné číslo s výsledkem 0, přičemž shora uvedené rodné číslo je shodné s rodným číslem, které žalovaný uvedl ve smlouvě o zápůjčce.
11. Z podání žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 pak soud zjistil, že žalovaný měl žalobkyni uvést, že je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba, kde je zaměstnaný méně než rok, a to na pozici řidiče. Dále měl uvést, že bydlí u rodičů, že je svobodný a bezdětný a jeho pravidelné měsíční výdaje činí částku ve výši 4 500 Kč.
12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
20. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
21. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovováních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru.
22. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
25. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně uzavřela dne 12.11.2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve znění předloženém soudu. Smlouva měla být uzavřena elektronicky za použití komunikačních prostředků a dálku. Smlouva předložená soudu byla vytvořena ve své elektronické podobě až dne 29. 11. 2021 v 15:42:49, tj. tři roky po té, kdy měla být smlouva uzavřena a podepsána. Tedy je nepochybné, že prostý podpis žalovaného SMS kódem nebyl připojen pod text smlouvy, která byla soudu předložena. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 87/2022-10 ze dne 5.4.2022, aby doplnila svá žalobní tvrzení mimo jiné i o to, jak žalovaný připojil svůj podpis na smlouvu, a to takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat. Zároveň byla žalobkyně vyzvána, aby pro případ, že při uzavírání smlouvy dochází k zachycení právních jednání v elektronickém systému, aby tvrdila a prokázala, o které údaje se jedná, a že jsou prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám samotným systémem. Součástí výzvy bylo i poučení žalobkyně, že ke svým žalobním tvrzením musí navrhnout příslušné důkazy. K výzvě soudu žalobkyně pouze odkázala na ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb. zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, když má za to, že totožnost žalovaného má za prokázanou předloženou kopií občanského průkazu žalovaného a podpis žalovaného byl proveden PINem zaslaným žalobkyní žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. K podpisu smlouvy mělo dojít, dle tvrzení žalobkyně, připojením PINu žalovaným ke smlouvě, která byla žalobkyní vygenerována na základě žalovaným zvolených parametrů zápůjčky. Soud však nemá uzavření smlouvy za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Soud nemá pochybnosti o tom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku při provozu závodu žalobkyně. Podmínkou, aby taková komunikace naplňovala definici písemnosti jednání, je třeba, aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu), že by jí prováděné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně i to, že soudu byla předložena tvrzená smlouva o zápůjčce, která měla být uzavřena mezi účastníky, jež byla vytvořena až po té, kdy měla být uzavřena, svědčí o tom, že záznamy nejsou proti změnám chráněny. Z téhož důvodu má soud za prokázané, že žalovaným objektivně nemohl podepsat (a to jakýmkoliv elektronickým způsobem) smlouvu předloženou soudu, když tato v době svého tvrzeného podpisu neexistovala. Pokud se žalobkyně dovolala správnosti takových záznamů, přehlédla, že zákon takové právo dává pouze druhé straně, zde tedy žalovanému. Z nečinnosti žalovaného však nelze dovozovat, že se správnosti záznamů dovolal a považovat je tak bez dalšího za správné.
26. Soudu předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce tvrzeného obsahu, a i pokud by její existenci prokázala, neprokázala její obsah. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 1 999 Kč (2 000 Kč zápůjčky – 1 Kč uhrazená žalovaným v průběhu kontraktačního procesu).
27. Pro úplnost soud rovněž uvádí, že i pokud by byla prokázána existence a obsah tvrzené smlouvy o zápůjčce, byla by tato neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svoji zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 87/2022-10 ze dne 5. 4. 2022, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a dále jak a kdy poskytla žalovanému předsmluvní informace, když k těmto úkonům je povinna podle zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Žalobkyně sice v podání ze dne 14. 4. 2022 tvrdila, že úvěruschopnost ověřila přímo od žalovaného a lustracemi v databázích, avšak k prokázání těchto svých tvrzení neoznačila žádné důkazy s výjimkou výpisu z CEE. Soudu rovněž doložila výplatní pásky žalovaného s tím, že vycházela z toho, že průměrný čistý příjem žalovaného činí částku 14 974 Kč. To, jakým způsobem u výpočtu průměrného výdělku žalovaného vyhodnotila, že výše čisté mzdy žalovaného za měsíc srpen 2018 je ovlivněna zejména jednorázovou odměnou s označením„ Jubileum“ a položkou ostatní příplatky (v jiném měsíci nevyplácené), tj. dohromady částkou ve výši 9 796 Kč, není zřejmé. Ačkoliv měla žalobkyně k dispozici výplatní pásky žalovaného za měsíce červenec, srpen a září 2018, nikterak nepodložila tvrzení žalovaného, že je zaměstnán na dobu neurčitou a že příjem je tedy stabilním. Podstatným však je, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že ověřovala výši životních nákladů žalovaného, když netvrdila, že by jakýmkoliv způsobem prověřovala výdaje na straně žalovaného (výši nákladů na bydlení, počet vyživovaných osob, náklady na cestování do práce, výši pojištění, jiných závazků a pod). Ohledně předsmluvních informací žalobkyně neuvedla nic ani dodatečně. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného a že by mu poskytla předsmluvní informace nejméně v rozsahu požadovaném v ustanovení § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož v souladu s ustanovením § 588 občanského zákoníku je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť porušila donucující ustanovení zákona.
28. Za situace, kdy nebyla prokázána existence a obsah smlouvy o zápůjčce, popř. by takováto smlouva byla neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z.. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne 12. 11. 2018 odeslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o zápůjčce částku 2 000 Kč, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni. Žalovaný uhradil na svůj dluh pouze verifikační platbu ve výši 1 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úhradu 1 999 Kč, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo, a žalovaný to ani netvrdil, že by na smlouvu o zápůjčce cokoliv dalšího uhradil. Zároveň soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne 13. 12. 2018, tj. ode dne požadovaného žalobkyní. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů.
29. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl, když žalobkyně neprokázala obsah ujednání mezi ní a žalovaným včetně všech doprovodných ujednání o výši poplatků za poskytnutí zápůjčky, o výši nákladů spojených s upomínáním a o nákladech spojených s uplatněním pohledávky (výrok II.).
30. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).