Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 59/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem rakouského Městského soudu v Korneuburgu, který nabyl právní moci dne 22. 11. 2007, byl K. Z. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním podle shora uvedených ustanovení Rakouska a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a k náhradě škody trestního řízení, ve smyslu § 389 trestního řádu Rakouska.

Podle zjištění tohoto soudu se odsouzený K. Z., spolu s I. A., M. H. a O. S. v přesně nezjištěné době před datem 7. 8. 2007 společně – ještě na území České republiky – dohodli, že pojedou společně do Rakouska, s úmyslem vloupat se do náhodně vybraných automobilů a obohatit se o věci zde zanechané. Tento svůj úmysl realizovali v noci ze 7. 8. 2007 na 8. 8. 2007, kdy všichni čtyři společně přicestovali autem I. A. přes hraniční přechod M. na území Rakouska. Zde se v době mezi 00.30 a 01.40 hod. v obcích K., F. a M. postupně vloupali do sedmi osobních vozů, odkud odcizili řadu předmětů, podrobně vypsaných ve výše uvedeném rozsudku (např. autorádia, navigační přístroj, nabíječka na mobil, ruční kabelka, sluneční brýle apod.). Po každém vloupání byly zcizené předměty přeneseny do auta I. A. s tím, že každý ze čtyř pachatelů měl z ukradených předmětů obdržet určitý díl. Při páchání této trestné činnosti všichni spolupachatelé postupovali společně, přičemž si mezi sebou rozdělili úkoly.

Městský soud Korneuburg z předložených důkazů vyvodil, že všichni čtyři spolupachatelé jednali s úmyslem neoprávněně se majetkově obohatit přivlastněním si výše uvedených odcizených věcí, navíc se záměrem opatřovat si touto trestnou činností zdroj příjmů opakovaně. V této souvislosti dále konstatoval, že z právního hlediska došlo u těchto pachatelů k naplnění skutkové podstaty předmětného trestného činu jak z hlediska subjektivního tak i objektivního.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 19. 6. 2009, pod sp. zn. 2077/2008-MOT-T/6, podle , o Rejstříku trestů (dále jen „“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud”) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení K. Z. rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 24. 6. 2009.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený K. Z. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.).

V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky povahy materiální, neboť odsouzený K. Z. se svým jednáním dopustil trestné činnosti zaměřené proti cizímu majetku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona.

Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. srpna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman