Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 856/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Ž. G. a. s., zastoupené JUDr. P. H., advokátem, proti žalované D. U. a. s., zastoupené JUDr. S. H., advokátem, o zaplacení částky 83,664.633,91 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2007, č. j. -158, takto:

I.       Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 26. června 2006, č. j. -98, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 83,664.633,91 Kč s 6% úrokem z prodlení od 26. srpna 2002 do zaplacení, (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení čl. I. , , a čl. III. (dále jen „ “) – přitakal závěru soudu prvního stupně, že žalobou uplatněný (regresní) nárok (směnečného rukojmího proti výstavci směnky vlastní) je promlčen. Přitom zdůraznil, že tříletá promlčecí doba k uplatnění práv ze směnky vlastní vůči jejímu výstavci začíná podle ustanovení čl. I. (ve spojení s ustanovením čl. I. a ) běžet ode dne splatnosti směnky (a ne až od okamžiku zaplacení směnky směnečným rukojmím, jak nesprávně dovozovala žalobkyně), přičemž směnečný rukojmí (byl-li o zaplacení směnky jejím majitelem žalován) může docílit stavení běhu promlčecí doby (k uplatnění svého regresního nároku vůči výstavci) jen oznámením učiněným vůči výstavci směnky podle ustanovení čl. III. .

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení a , , ve znění účinném do 30. června 2009 [srov. bod 12. přechodných ustanovení obsažených v čl. II., části první, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „ “)] odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení   a c) O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá. Otázku, předkládanou mu v dovolání k řešení, totiž zodpověděl v rozsudku ze dne     18. srpna 2009, sp. zn. . V něm uzavřel, že při absenci jiné právní úpravy nelze než promlčení směnečného nároku plnivšího směnečného rukojmího proti výstavci směnky vlastní posuzovat podle ustanovení čl. I. a ; takový nárok  se promlčí ve třech letech ode dne splatnosti směnky, a to bez ohledu na to, kdy směnečný rukojmí na směnku plnil. Přitom promlčení svého směnečného nároku vůči výstavci vlastní směnky může směnečný rukojmí zabránit postupem předvídaným           v čl. III. . Od výše uvedeného právního závěru pak nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. srpna 2009

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu