Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 279/2021-18
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 32 646,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 985 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 14.7.2021 ve výši 8,5 % ročně do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 661,45 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 190,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 980,75 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 060,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 19 060,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 985 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 14.7.2021 ve výši 8,5 % ročně do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 661,45 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 190,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 980,75 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 060,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 19 060,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 32 646,45 Kč s příslušenstvím s odůvodnění, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 11.2.2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.
2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 16.259 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4.901 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6.952 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.406 Kč (dále jen„ poplatek“).
3. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2.015 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11.8.2020.
4. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku.
5. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy.
6. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 11.3.2019.
7. Ke dni 30.7.2019 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 19.060,93 Kč a dlužný poplatek částku 13.585,52 Kč.
8. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 19.060,93 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 12.8.2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení.
9. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.
10. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 2.015 Kč.
11. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.
12. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 44.546,45 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 44.546,45 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje.
13. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
14. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 32.646,45 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 19.060,93 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 13.585,52 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 1.980,75 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.190,32 Kč,
-) úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19.060,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení,
-) úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19.060,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.
15. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.980,75 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19.060,93 Kč od 12.8.2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18.12.2020.
16. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.190,32 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19.060,93 Kč od 11.4.2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 18.12.2020.
17. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
18. Žalobce doložil zákaznickou kartu žalované, v níž je vyplněna kolonka se jménem a příjmením žalované, datum narození, rodné číslo, adresa trvalého pobytu, č. OP a jeho platnost, náhradní kontaktní adresa, žadatel je rozvedený, má 1 vyživovací povinnost, má základní vzdělání, žije v nájmu, pracuje v sociálních službách v Domě seniorů název v obec, jako ověřené dokumenty jsou označeny - pracovní smlouva od 14.11.2018 do 30.11.2019, výplatní pásky 11, 12/2019. Příjem žadatele činí 10 787 Kč, ostatní příjmy 13 150 Kč, celkem příjmy 23 937 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 1, výdaje 4 000 Kč. Podpis žadatele a podpis obchodního zástupce.
19. Soud ve věci výzvou ze dne 14.9.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. výzva bylo žalované doručena uložením u pošty dne 30.9.2021. Žalovaná na výzvu nereagovala. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.
20. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
-) Smlouvou o zápůjčce ze dne 28.1.2019, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 20 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 36 259 Kč v 18 splátkách po 2 015 Kč a poslední splátka 2 004 Kč,
-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, str. 61, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uvedena žalovaná,
-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce číslo výše pohledávky činí 44 546,45 Kč bez příslušenství,
-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 28.6.2021, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o zápůjčce v celkové výši 41 756,76 Kč nejpozději do 13.7.2021.
21. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 16 259 Kč, sestávající z úroku ve výši 4 901 Kč, poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 4 406 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 36 259 Kč v 18 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 2 015 Kč a výše poslední splátky činí 2 004 Kč.
22. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a žalované bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
23. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
24. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
25. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
26. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
27. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
28. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
29. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit.
32. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 16 259 Kč za zapůjčení částky 20 000 Kč na 18 měsíců, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 20 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 18 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 81 % jistiny, ročně přes 54 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
33. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
34. Soud má za to, že úrok ve výši 16 259 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 20 000 Kč na dobu 18 měsíců představující přes 81 % celé jistiny zápůjčky (ročně 54 %) je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.
35. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
36. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaná uhradila 2 015 Kč. Žalovaná tak na jistině dluží 17 985 Kč a v této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.
37. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalované podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).
38. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
39. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
40. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalované, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Zákaznická karta obsahuje rozporné údaje v příjmech žalovaného, kdy je uveden jeden zdroj příjmů oproti příjmům domácnosti – mzdy žalované 10 787 Kč a dalšího příjmu 13 150 Kč, který není nijak specifikován, přičemž žalovaná žije v nájmu, sama, a její odhadované výdaje činí toliko 4 000 Kč měsíčně, což není nijak konkretizováno, zda v této položce je pouze nájem a inkaso nebo i náklady na stravu, oblečení, léky a podobně. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalované nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalované. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované.
41. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované a vyhodnocením způsobu plnění jejích dosavadních dluhů, jak mu ukládá § 86 ZoSÚ, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
42. Žalobce nesplnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru schopnost žalované splácet úvěr, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru i z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou podle ust. § 86 ZoSÚ, ve spojení s § 580 a § 588 OZ. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaná dovolala, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudované na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).
43. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.